Vydáno 01.07.2016 | autor: redakce
Jedni z otců hardrocku a praotci heavy metalu Black Sabbath se zastavili v Praze v rámci svého rozlučkového turné. Tvůrci legendárních riffů se ukázali ve vynikající formě a dali svým fanouškům ten nejkrásnější dárek na rozloučenou.
Ozzy a spol. se aktuálním turné loučí
Hodinu od oficiálního začátku vyplňovala zčásti předkapela Rival Sons, která se snažila trochu rozparádit tu menší část fanoušků, která už byla v sále, zatímco ta větší nakupovala ve velkém trička u merchandise stánků nebo alespoň piva. Teprve v devět hodin se na velké promítačce objevila animace hořícího města, industriálních prostor a ďábla, který se tam rodil v plamenech, aby nakonec za světel přišli na pódium jeho arcivyslanci tady na zemi - Black Sabbath.
RETRO: Ozzy Osbourne hřměl v roce 2002 na Strahově na Ozzfestu. Hráli i Slayer nebo Škwor
Hned při úvodní eponymní písni zcela zmizely možné obavy z toho, že snad půjde jen o nějakou vzpomínkovou akci těžící z minulé slávy, při které se bude trpět potácející se a falešně zpívající Ozzy. Zlověstný riff a Ozzyho hlas dokázaly během chvíle navodit démonickou atmosféru ne zcela nepodobnou archivním videím z průkopnických koncertů. Od prvních minut bylo jasné, že Black Sabbath se loučí v nejlepší formě.
Ozzy se v podstatě úplně vykašlal na pobíhání po pódiu, lití vody z kbelíku na fanoušky (o ukusování hlav netopýrům ani nemluvě) a na jeho ostatní oblíbené kratochvíle a soustředil se na jediné - na zpěv. Dlužno dodat, že to bylo dobré rozhodnutí, protože až na pár momentů ve War Pigs zpíval skvěle a přesvědčivě, a když se v Black Sabbath v návaznosti na text ďábelsky rozchechtal, neznělo to jako karikatura. V komunikaci se omezil na roztleskávání fanoušků, oznamování jednotlivých songů a občasné zvolání, že chce vidět opravdu úplně všechny ruce nad hlavami. Ale vzhledem k jeho překvapivě dobrému vokálnímu výkonu to vůbec nevadilo.
Ani ostatní členové kapely se nenechali zahanbit - Tony Iommi řezal riffy jako zamlada a preciznosti jeho kytarových sól se nedalo nic vytknout, Geezer Butler držel pevně basou základy. A když začal hrát úvodní riffy v Hand Of Doom a Into The Void, O2 arena se chvěla v základech a všichni přítomní příznivci stoner rocku prožívali menší orgasmus. Absolutní lahůdkou pak byl jediný nepůvodní člen kapely, bubeník Tommy Clufetos: v instrumentální Rat Salad si střihl perfektní bubenickou exhibici, kde si plně vynahradil střídmější doprovody v předchozích skladbách. Několikrát dokázal rozpálit publikum postupnou gradací sóla, které nakonec přešlo přes těžkotonážní dunění kopáku za ohromného pískotu a potlesku v Iron Mana, a nerozhodila ho ani ztráta paličky, s níž si hravě poradil.
Díky plnému soustředění na hudbu trochu vázla pódiová show - Butler, Iommi i Osbourne v podstatě jen stáli na místě, ale rozhodně to nebylo na škodu - aspoň nemuseli být tolik zklamaní ti, kteří na pódium neviděli. Projekce na obrazovce totiž sice zabírala členy kapely, ale byla zkreslená vizuálními efekty. Leckdy tedy nebylo vidět ani na ní, co se na jevišti vlastně děje. Efekty byly tematicky vychytané, aby ladily s vyzněním textu - od psychedelie při Dairies Wear Boots přes pekelné plameny v After Forever, napalmové scény jak vystřižené z Apocalypse Now ve War Pigs a kataklysma při Into The Void až po bulvy v Behind The Wall Of Sleep a lebky v Children Of The Grave. Jedinou výjimkou pak byla projekce starých záznamů živých vystoupení Black Sabbath při Rat Salad.
Po asi hodině a půl přišla závěrečná Children Of The Grave. Vyprošování přídavku netrvalo ani minutu - v podstatě hned, jak kapela napoprvé skončila, se Ozzy objevil zpět s tím, že chce slyšet, jak všichni řvou "one more song". A protože to slyšel hodně nahlas, Black Sabbath vypálili úplně poslední pecku Paranoid. Jen před ní si Ozzy dovolil trochu sentimentu, kdy fanoušky poprosil, aby byli pořádně crazy, protože je to asi naposledy, co je vidí, a tohle je jejich rozlučkové turné. Kdyby na pódiu nestáli okultní drsňáci první třídy, člověk by málem zamáčkl slzu. Po Paranoid sice přišla ještě Planet Caravan, ale už jen jako outro pouštěné z reproduktorů. Další éra rock'n'rollu se tak definitivně nachýlila ke konci.
Text: Jiří Kalous, foto: rollingstone.com
Témata: Black Sabbath, Ozzy Osbourne, metal, koncerty, rozlučkové turné
5,00
čtenáři
hlasuj
