Vydáno 24.02.2017 | autor: Josef Martínek
V Praze nebyla Katarína Knechtová v posledních letech častým koncertním hostem, není proto divu, že v Divadle Hybernia na ni ve čtvrtek večer čekal plný sál. Tento koncert byl však jiný než ty, které v naší metropoli odehrála v minulosti. Po boku totiž měla malý orchestr a potvrdila, že hudební rozmanitost jí svědčí.
Výtečná Katarína Knechtová se s Hybernií loučila až po třetím aplausu vestoje. Foto: Jana Braunová
Slovensko loni procestovala křížem krážem, Česko se ale dočkalo až nyní. Katarína Knechtová se svěřila do rukou Adama Kuruce, který jí pomohl její písničky aranžérsky přizpůsobit tak, aby vedle standardní kapely umožnily zapojení i klasickým nástrojům. Zatímco na jedné straně pódia jsme mohli zahlédnout bicí, basu, kytaru nebo klavír, z té druhé zněly viola, kontrabas, cello nebo harfa. Uprostřed všeho samozřejmě stála sama zpěvačka, oděná do půvabných světlých šatů, které sama nazvala "záclonou".
Katarína Knechtová interview: Na co fetovat, když se stačí zamilovat
První polovina večera byla programově z velké části věrná albu Premeny, které představuje právě nové aranže písní Knechtové. Některé pocházejí z její zatím poslední studiovky Prežijú len milenci, včetně titulní skladby nebo filmové Isabel. Katarína jimi večer otevřela a hned se jí povedlo navodit intimní atmosféru, kterou korunoval její něžný, a přece velice silný a emocemi protkaný hlas. Náladu umocňovalo i osvětlení pódia, které pozvolna měnilo barvy a v některých chvílích ho ozářily svítící žárovky.
FOTOREPORT: Katarína Knechtová zpívala pražské Hybernii: "Si moja droga"
V průběhu vystoupení však přicházely i dynamičtější momenty, například v energické Keby nebo v lechtivé skladbě Motýl' hlavolam, o které sama Knechtová prohlásila, že se do programu moc nehodí. Její taneční charakter ale diváci ocenili a zpěvačka dokonce při písničce dráždivě vrtěla pozadím.
Při hitu Muoj Bože Knechtová poprvé usedla za klavír, v průběhu večera pak do ruky vzala i kytaru. Mezitím se stačila převléci do černých šatů, druhá polovina setlistu už byla aranžérsky bližší původním verzím. V Hybernii proto vynikl přímočarý refrén hitu Za tebou, a zejména stroze podaná Zmier (svetlo s tmou), ve které se ve vypjatějších momentech projevila nakřáplost jejího vokálu.
Zaujal i způsob, jakým Katarína komunikovala s publikem. Honosné prostory Hybernie umělce často svádějí k větší formálnosti, k přeříkávání naučených frází. Knechtová si ale na formality nepotrpí, a tak i tentokrát platilo: co na srdci, to na jazyku. Vtipkovala na účet neotesaných mužů v hospodě, kteří svádí ženy slovy "buchto, dáme drink", utahovala si sama ze sebe a z toho, jak se zamotává do svých proslovů, a objektem jejích vtípků se stalo třeba i křesťanské rádio Lumen. Jednou dokonce padlo také peprnější slovíčko. A když měla pocit, že lidé málo zpívají, dokázala si zjednat pořádek.
RECENZE: Katarína Knechtová ví, jak vyzrát na písničky o lásce
Na závěr nemohla chybět novinka FEA, která pojednává o chemických procesech, dějících se v našem těle, když jsme zamilovaní, a až po vytleskání zpět na pódium došlo na Naveky a také hit nejočekávanější - Spomal. Ten zazněl se dvěma klavíry a byl následován dalším aplausem vestoje. Třetí přišel po závěrečném outru.
Katarína Knechtová dokázala, že patří mezi zpěvačky, jejichž pěvecké charisma unese jak intimitu a komornost, tak aranžérskou pestrost, ale neztrácí se ani v tradičním pop-rocku, kterým kdysi začínala. Snad pro ni bude téměř do posledního místa plná Hybernia důvodem, aby se k nám vracela častěji.
text: Josef Martínek, foto a video: Jana Braunová
Témata: Katarína Knechtová, Divadlo Hybernia, Premeny, Spomal, koncerty
4,00
čtenáři
hlasuj
