Metallica v sedmi etapách: Vzestupy a pády legendární kapely

HLEDÁNÍ

Rok 1981 není důležitý jen pro Metalliku. Za slávou vyrazily i jiné významné spolky, napříkla Anthrax, Mercyful Fate, Mötley Crüe, Napalm Death, Pantera nebo Slayer. Objekt našeho zájmu hledal nejen svou tvář, ale i ideální sestavu. Epizodní roli si "střihnul" dnes zapomenutý Ron McGovney, výraznější stopu zanechal Dave Mustaine, jenž si ale vstupenku mezi metalovou špičku vybojoval až pod logem Megadeth. Nahrávání debutu Kill 'Em All (1983) se nedočkal, je mu aspoň připsáno autorství několika skladeb. Hořkost kvůli vyhazovu si s sebou nesl dlouhá léta... Z dnešního pohledu velmi syrový debut splnil účel a vykřičel do světa, že na scénu se cpe zajímavý hráč, jehož reprezentovali James Hetfield, Lars Ulrich, Kirk Hammett a Cliff Burton.

Metallica v Česku - TOP 5 tuzemských koncertů z třetího tisíciletí

VZESTUP

Zvýšený zájem o skupinu znamenal jasný úkol: bylo potřeba se znovu zavřít do studia a předhodit lačným davům rychle důvod k otevření peněženek. Už v létě 1984 se na trhu objevila deska Ride The Lightning. Je až neuvěřitelné, jak obrovský pokrok byl učiněn v tak krátké době. Klasika patřící mezi to nejlepší, co bylo v rámci thrash metalu vytvořeno. Zároveň předzvěst věcí příštích.

Stejné ocenění si totiž stoprocentně zaslouží i Master Of Puppets (1986). Když to vypadalo, že lépe být snad nemůže, přišla osudná nehoda autobusu, při které ve Švédsku zemřel Cliff Burton, dodnes zmiňovaný, když přijde řeč na elitní baskytaristy. Ojedinělá nejsou tvrzení naznačující, že jeho smrtí skončila nejzajímavější etapa souboru.

VRCHOL

Jakkoliv se Burtonův nástupce Jason Newsted snažil, minimálně po lidské stránce nemohl zaplnit prázdné místo v srdcích spoluhráčů. Při vzniku ...And Justice For All příliš prostoru nedostal, podepsán je jenom pod Blackened. To by nebylo to nejhorší, kdyby byla pořádně slyšet jeho basa. Výsledný mix byl předmětem mnoha debat. Na pitvání každé novinky se od té doby nic nezměnilo.

Rozmach hudební stanice MTV vedl k natočení prvního videoklipu, a to k songu One. Další růst - pokud ne umělecký, tak rozhodně komerční - přineslo tzv. Black Album (1991). Mnoho lidí se díky němu konečně seznámilo s Metallikou, hodně jich naopak přístupnější skladby těžce rozdýchávalo. Turné střídalo turné, kapelu chtěli vidět všude na světě. Poprvé se dočkala i Česká republika, konkrétně Brno.

RETRO: Slavné Black Album Metalliky a dobová recenze z roku 1991

ZMĚNY

Z vrcholu vede cesta jenom jedním směrem… Jelikož hudební průmysl na krizi teprve čekal, byla pětiletá pauza mezi řadovkami dost dlouhou prolukou. Metallica za sebou měla mimořádně hektické období, prokazatelně se neflákala. Pauza se dala pochopit, logicky přicházející únava taktéž. Razantní změna image překvapila, ale budiž.

Jenže nikdo nečekal, že může být čtveřice vyčerpaná i samotným žánrem, který dovedla k dokonalosti. Load (1996) obsahuje několik hitů, s prodejností také problém nebyl. Cílovou skupinou ale nebyli stoupenci thrash metalu, pro ně bylo vše příliš měkké. Bezmála osmdesátiminutový náklad byl nicméně příliš tak jako tak, tolik prvotřídního materiálu pohromadě nebylo. Navíc následující rok vyšlo podobně dlouhé "dvojče" Reload (1997).

RETRO: Metallica v Praze v roce 2008 - Samé hity, ohňostroj a instrumentální zdatnost

KRIZE

Aby toho nebylo málo, za dvanáct měsíců bylo k dispozici 2CD coververzí Garage Inc. (1998) a po stejném časovém úseku na pulty obchodů dorazil záznam koncertu ve společnosti San Francisco Symphony pojmenovaný S&M (1999). S tvůrčím přetlakem tyto nosiče neměly nic společného a kritiky neuspokojily. Začaly se objevovat názory, že tato parta vše podstatné řekla v osmdesátých letech a vlastní tvorbou už stěží někdy vzbudí pozornost. Což se tak úplně nepotvrdilo...

Album St. Anger, na kterém se již nepodílel Jason Newsted, bylo rozebíráno ze všech stran. Dnes je považované za jednoznačně nejkontroverznější. Na vině je celková produkce, zejména zvuk bicích. Vztek odkapával nejen ze stejnojmenného singlu, ale i ze spousty recenzí, byť např. Rolling Stone udělil vysokou známku 4/5. Z dokumentu Some Kind Of Monster (2004) se později všichni dozvěděli, že zřejmě nikdy nečelila kapela takové krizi. Pozitivem zmíněného CD budiž fakt, že navzdory všem těžkostem udrželo legendu při životě.

OBROZENÍ

Metallica nechtěla, aby její tvorba připomínala sériovou výrobu, zároveň nemohla donekonečna ignorovat přání obrovské základny skalních příznivců po návratu k thrash metalovým kořenům. Vyslyšela je na Death Magnetic (2008), přestože se zase nevyhnula nelichotivým posudkům z hlediska kvality zvuku. Ten byl podle mnohých ve snaze po co největší hlasitosti příliš zkreslený. Studiovou premiéru si po pěti letech ve službách Hetfielda a spol. odbyl basák Robert Trujillo. I on si tím pádem mohl vychutnat návrat na výsluní.

V různých anketách bodovaly jak jednotlivé tracky, tak Death Magnetic jako celek. Skupina si novými písněmi byla natolik jistá, třebaže základ playlistu pochopitelně tvořily letité fláky, že z turné vydala hned tři DVD: Français pour une nuit (2009); Orgullo, Pasión, y Gloria: Tres Noches en la Ciudad de México (2009) a později ještě Quebec Magnetic (2012).

SMÍŘENÍ

Kapela na Hardwired... To Self-Destruct (2016) ukázala, že se nehodlá distancovat nebo dokonce omlouvat ani za éru Load/Reload. Je ovšem jasné, co od ní drtivá většina věrných očekává. Fanoušci se smířili s tím, že největší pecky nejspíš zůstanou nepřekonány. Velkoryse pominuli spolupráci s Lou Reedem nazvanou Lulu. Nebo si někdo pustil bezmála devadesátiminutový experiment víc než pětkrát ve snaze zjistit, co tím chtěli autoři říct? Na vývoj metalové modly existuje řada názorů. Nic však nemá vliv na skutečnost, že se pořád jedná o neobyčejnou koncertní atrakci. Spokojenost je v posledních letech vidět na Ulrichovi i jeho kumpánech, hojná účast fanoušků na všech show hovoří sama za sebe.

Text: Tomáš Rumler

Témata: Metallica, thrash metal, Letňany