Vydáno 27.07.2019 | autor: Roman Jireš
Karel Hála, který zemřel 6. července 2008 ve věku 74 let, patřil k nejlepším českým swingařům. Díky své nepřehlédnutelné postavě v dobře padnoucím obleku patřil k symbolům nevídané noblesy v tuzemské populární hudbě. Množství žen přitahovala jeho dokonale holá hlava stejně jako jeho nezaměnitelný baryton. Písně jako Hádej Matyldo, Dej mi pár okovů, Lodí bílou či Vrať se do Sorenta byly ve své době opravdu velkými hity.
Karel Hála - Swingový elegán s nezaměnitelným barytonem a holou hlavou. Ke kariéře pomohl i Třem sestrám
Podle informací pozůstalých byla příčinou Hálovy smrti prasklá břišní aorta. O této těžké nemoci do poslední chvíle života nevěděl. Na smutečním rozloučení zazněla jeho píseň Dej mi pár okovů. Před jedenácti lety přišli Hálu do velké obřadní síně pražského krematoria ve Strašnicích vyprovodit například Josef Laufer, Petr Spálený, Josef Zíma či Milan Drobný, Felix Slováček nebo textař Pavel Vrba. Mezi desítkami květin ležících před katafalkem se objevil i věnec s věnováním "králi swingu" od skladatele Zdeňka Bartáka. Když zazněl z nahrávek Hálův hluboký hlas, v očích mnoha přítomných byly slzy.
Frank Sinatra by slavil 100 let, poctu mu vzdali Felix Slováček, Tereza Černochová a další
Kolegové z branže se shodují, že Hála patřil mezi legendy české populární hudby. Oblíbený byl zejména mezi starší a střední generací. Vždyť také doba jeho největších úspěchů spadá na přelom šedesátých a sedmdesátých let. Těšil se velké úctě kolegů i hudebních kritiků. "Kdyby Frank Sinatra uměl zpívat česky, nebyl by tak dobrý jako Karel," prohlásila například Eva Pilarová.
"Kdo by na Karla rád nevzpomínal. Nesmírně jsem si ho vážil. Jeho jméno bylo pojmem už v šedesátých letech, když jsme spolu často hráli. Když nám, tehdy začínajícím zpěvákům, řekl něco pozitivního a pochválil nás, tak jsme to brali jako mimořádné vyznamenání. Byl to náš velký učitel," uvedl zpěvák a herec Josef Laufer.
SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Frank Sinatra (12.)
Hálův odchod komentoval i Karel Gott. "Mohl bych o Karlu Hálovi napsat velkou kapitolu. Stál v podstatě u začátků mé kariéry a byl mým jediným českým vzorem. Uznávalo ho nejen publikum, ale i muzikanti a zpěváci. Měl jsem tu čest zpívat s ním v Apollu v šedesátých letech. V poslední době trochu ubral na své pěvecké aktivitě a vídali jsme se méně než dříve. Přesto jsme k sobě cítili vzájemnou úctu," sdělil mnohonásobný Český slavík.
V dobrém na Hálu vzpomínají i zástupci tak odlišného hudebního žánru, jaký představují členové kapely Tři sestry. "Naši kariéru odstartoval právě Karel Hála, který seděl v komisi pro lidový hudebníky. Váhajícím komisařům řekl, že jsme docela dobří," popisoval Lou Fanánek Hagen začátky skupiny.
Kromě toho, že byl "swingař par excellence", navíc Hála nepokazil žádnou legraci. "Byl to veselý člověk, který se uměl smát i sám sobě, konkrétně vtipům na svou charakteristickou holou hlavu," vzpomínal herec Petr Srstka. Sám Hála o sobě vždy říkal, že je "přírodní skinhead". Fanynky jeho statnou postavu a sametový hlas milovaly a Hála si mezi zástupkyněmi něžného pohlaví mohl vybírat. "Jednou si na hotelový pokoj dovedl před koncertem slečnu a řekl, ať tam na něj zatím počká. Když dozpíval, potkal jinou holku, kterou si do hotelu odvedl. Chudák totiž zapomněl, že už tam jednu má," vzpomínal jeho kolega Antonín Gondolán.
Charismatický Hála se narodil 2. října 1933 v Hradci Králové a vystudoval zpěv na pražské konzervatoři. Z dětství si nesl velké trauma. Když mu bylo devět let, zatkli Němci jeho otce za odbojovou činnost. "Moc o tom nevím, byl jsem tehdy malý a rodina se bála, abych se třeba někde nepodřekl. Takže jen vím, že tatínka zastřelili v Kobylisích v roce 1942," řekl Karel Hála v jednom ze svých rozhovorů. O dva roky později ale gestapo zatklo i jeho maminku. Zbytek války prožila v koncentračním táboře Mauthausen a v roce 1947 zemřela na následky věznění. O jedenáctiletého Karla se starala starší sestra Regina, která ho na konzervatoř připravila jako hráče na kytaru.
Po studiích začínal jako muzikálový a operetní zpěvák v Armádní opeře, působil i v Hudebním divadle v Karlíně. Poté vystřídal mnoho pražských scén, mimo jiné Divadlo ABC a Rokoko. "Tu nejlepší školu jsem ale dostal v orchestrech u Karla Krautgartnera a Karla Vlacha," prohlásil později. "Pan Vlach nás naučil obrovské profesionalitě, jak se chovat na jevišti, naučil nás odpovědnému přístupu k práci a taky to, že jsme si moc nehráli na hvězdy. Pasovat se do rolí hvězd není dobré ani pro kšeft, ani pro lidi. Ti mají rádi poměrně skromné záležitosti," dodal.
Často se objevoval v epizodních filmových rolích. Hrál v legendárním muzikálu Kdyby tisíc klarinetů, Světácích, Nebeských jezdcích i Noci na Karlštejně. "Mojí životní rolí byly asi tři minuty v Nebeských jezdcích, kde jsem hrál uhořelého pilota," podotkl jednou. Býval také častým hostem na televizních obrazovkách, především v rozličných zábavných pořadech. Zpíval s řadou orchestrů, z nichž mnohé měly stejně jako spousta dalších zpěváků v té době dvě tváře - swingovou pro znalce a koncerty a vedle toho popovou pro televizní estrády, natáčení v rozhlase a pro desky.
text: Roman Jireš
Témata: Karel Hála, swing, Karel Gott, Tři sestry, Eva Pilarová
