Karel Gott - Sinatra Východu, který kromě domácího publika zpíval i pro Němce, Kanaďany nebo Japonce

Vydáno 05.10.2019 | autor: Alena Kaňová

Jeho smrt oplakal téměř celý národ. Karel Gott byl déle než půl století největším symbolem české populární hudby. Nasbíral dvaačtyřicet zlatých slavíků, zazpíval si na několika kontinentech a natočil desítky nestárnoucích hitů. Ve věku osmdesáti let zemřel 1. října po boji s nemocí.

Karel Gott - Sinatra Východu, který kromě domácího publika zpíval i pro Němce, Kanaďany nebo Japonce Karel Gott - Sinatra Východu, který kromě domácího publika zpíval i pro Němce, Kanaďany nebo Japonce

 
Smrt si říká rock'n'roll (395.) - Karel Gott

Středa 26. listopadu 2008. Pražská O2 arena je zaplněna až po střechu, atmosféra je neopakovatelná, fascinující. Publikum bouří nadšením. Po závěrečné písni všichni aplaudují vestoje. Kdyby to šlo, stáli by tam snad do rána. A to vše zásluhou Mistra. Karel Gott každým svým koncertem dokazoval, že má stále co nabídnout a že u nás ve svém stylu nemá konkurenta. Jak sám několikrát řekl, bylo mu ctí, že mohl svou hudbou potěšit tolik lidí.

Zemřel Karel Gott, největší ikona české pop music

Zmiňovaný koncert se konal v rámci turné Zpátky si dám tenhle film. Pojďme si nyní ten pomyslný "film" připomenout.


Když jsem já byl tenkrát kluk

Dne 14. července 1939 se v Plzni narodil manželům Marii a Karlu Gottovým syn Karel. V knize Říkám to písní vzpomínal: "Byl jsem dítě vzorné a poslušné, ba dá se říct přecitlivělé vůči okolnímu světu. Matka mne sice vedla přísnou rukou, ale zaplaťpánbůh to na mně dneska nikdo nepozná. K otci jsem vzhlížel s úctou a tak trochu s údivem."

Karel Gott rozezpíval Sázavafest, Monkey Business předvedli nové kostýmy

Po válce se rodina přestěhovala "za lepším" do Prahy, kde se tehdejší školák Karel pomalu seznamuje s novým prostředím. Kromě běžných klukovských her a lumpáren ho baví kreslení a malování. Jako patnáctiletý se tedy snaží dostat na UMPRUM (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze), ale není přijat. První velké životní zklamání. Odchází na Odborné učiliště státních a pracovních záloh č. 13 v Praze - Vysočanech. V roce 1957 se z něj stává elektromontér. Nastupuje do ČKD Praha, ale vedle práce se věnuje zpívání, vystupování v tehdejších populárních kavárnách Vltava, Astra a Alfa. Hudba a láska k ní nabírá na síle.


Když ti jedenkrát už láska nedá spát, jdi za štěstím

V roce 1960 definitivně opouští práci elektromontéra a věnuje se pouze hudbě. O dva roky později dostává nabídku od pražského divadla Semafor, kde později v představení Zuzana není pro nikoho doma získává na jistotě, profesionalitě a zejména popularitě. Vznikají písně Sáně, Oči sněhem zaváté či Zdvořilý Woody. Právě píseň Oči sněhem zaváté boduje v anketě časopisu Mladý svět Zlatý slavík za rok 1963, ve které Karel získává své první vítězství. Stává se nejpopulárnějším českým zpěvákem. Dnes už víme, že slavíků bude mít na svém kontě celkem 42!

V roce 1964 se objeví poprvé ve filmu - Kdyby tisíc klarinetů v režii Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka. Karel Gott po boku tehdejších semaforských hvězd (Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Eva Pilarová, Waldemar Matuška, Hana Hegerová...) ztvárnil postavu zpěváka Benjamína Nováka. Dodnes jistě všem zní v uších populární píseň Nebezpečné dotýkat se hvězd, kterou nazpíval s Evou Pilarovou. 



Zanedlouho odchází spolu s bratry Jiřím a Ladislavem Štaidlovými ze Semaforu a zakládají divadlo Apollo. V té době bodují hity jako Trezor, Kdyby sis oči vyplakala, Tam, kam chodí vítr spát, Má daleká cesto. V roce 1965 mu vychází již netrpělivě očekávaná dlouhohrající deska Zpívá Karel Gott. Za tu získává i svou první Zlatou desku Supraphonu.

Marek Ztracený oslavoval ve Foru Karlín ve velkém stylu, gratulovali i Karel Gott a Marta Jandová

Další ceny následují a nejen doma. Tady je to opět Zlatý slavík. Na festivalu Bratislavská lyra si s písní Mám rozprávkový dom vyzpívá Zlatou lyru. V roce 1969 přibude i bronzová trofej za píseň Hej páni konšelé. A v zahraničí? Celé divadlo Apollo v kanadském Montrealu aplauduje při výstavě Expo 67, úspěšný je i na veletrhu gramofonových společností MIDEM v Cannes, v Německu podepisuje exluzivní smlouvu s nahrávací společností Polydor. Zde poprvé zazní označení "Sinatra Východu" či "přírodní úkaz z Východu".

V pro naši zemi osudovém roce 1968 vystupuje Karel Gott na festivalu Zlatý kohout v brazilském Rio de Janeiru s dnes už tak legendární písní Karla Svobody a Jiřího Štaidla Lady Carneval, která se dočká třiceti cizojazyčných verzí. Také úkaz hudebního světa.

Gott se stává hvězdou první velikosti. S písněmi Lady Carneval a Láska bláznivá dobývá i německé hitparády. Jede své první velké turné, hostem je Eva Pilarová. Už v roce 1971 ho čeká další turné s Orchestrem Ladislava Štaidla, tentokrát po západní Evropě. V Londýně se dokonce setkává s Johnem Lennonem a jedná o případných společných koncertech. Bohužel, nikdy k nim nedojde.

Následující léta jsou ve znamení dalších úspěchů doma i v zahraničí. U nás získává titul zasloužilého umělce (1977) a národního umělce (1985), v tehdejším Sovětském svazu je vyhlášen nejpopulárnějším světovým zpěvákem, v Polsku je oceněn titulem Hvězda populární hudby. Polydor mu uděluje Zlatou plaketu, v Norimberku přebíra Goldene Tanzmariechen, cenu udělovanou mimořádným osobnostem hospodářského, vědeckého a kulturního života. Až v Tokiu soutěží s písní Jdi za štěstím, dostává se do finále a následujích čtrnáct dní vystupuje na turné po japonských městech.

K dalším cenám patří například Hvězda století (anketa posluchačů Českého rozhlasu) nebo zvláštní ocenění Anděl Legend Award (2014). Stal se také prvním členem Síně slávy Akademie české populární hudby (1991). Za své profesní úspěchy a reprezentaci naší země si vysloužil titul Ambasador ČR.

Populární byla i tradice Gottových "televizních" koncertů v divadle ve Slaném v režii Jána Roháče. Ve stejné režii je to představení Gott v Lucerně, které se dočká několika pokračování. Z obrazovky téměř nemizí, získává několik ocenění napříč televizními kanály doma i v Německu. Vyhrává i anketu popularity televizních diváků Týtý, a to celkem jedenatřicetkrát.



Při jednom z natáčení v roce 1980 zmiňovaný Ján Roháč umírá. Není to jediná ztráta, již v roce 1973 přišel zpěvák při tragické nehodě o svého nejlepšího přítele Jiřího Štaidla. Maminčina smrt ho zastihla v roce 1977 těsně před koncertem ve Frakfurtu nad Mohanem, tatínek zemřel o pět let poté.

Během své velkolepé šedesátileté kariéry nazpíval desítky hitů, jen namátkou: Kávu si osladím (1972), Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš (1973), duety Zvonky štěstí (1984) a Čau lásko (1986) nebo Když muž se ženou snídá (1992). Velkou popularitu si získala i titulní píseň animovaného seriálu Včelka Mája (1977), kterou Gott nazpíval v několika jazycích. Supraphon eviduje na 1300 nahrávek Gottových písní. Podle stránek fanoušků čítal jeho repertoár dokonce přes 2 500 písní. Některé se staly předlohou muzikálu Čas růží. 

U příležitosti zpěvákových osmdesátin vyšly dvě velké kolekce jeho písní, které zmapovaly bezmála šest dekád Gottovy kariéry. První komplet nese název Největší hity 1964–2019 a vyšel na čtyřech CD, druhý má podobu 15CD-boxu a jeho jméno zní Singly – 300 písní z let 1962–2019. Zajímavosti z jeho pracovního i osobního života se dozvíme v dokumentárním filmu, který natočila režisérka Olga Malířová Špátová v závěrečném roce Gottova života. Poslední záběry dotočila asi dva týdny před jeho smrtí. Premiéru by měl mít film na jaře 2020.


Ty jsi pro mě ta pravá a já tvůj muž

Ačkoliv se ženám nevyhýbal, zůstával Karel Gott dlouho svobodný. V důsledku krátkých známostí se mu narodily dvě dcery – Dominika (1973) a Lucie (1987), později se stal také dědečkem. Oženil se ale až v lednu 2008. V Las Vegas si vzal o 37 let mladší Ivanu Macháčkovou, s níž má stále ještě nezletilé dcery Charlotte Ellu a Nelly Sofii. 

"Přepočítal jsem svoje dny
a zjistil, že mi jich ještě pár zbývá
a nic nekončí, dokud se zpívá."

V posledních letech se potýkal se zdravotními problémy - nejprve s rakovinou mízních uzlin a v závěru života s akutní leukémií. Zemřel v úterý 1. října ve věku 80 let.


"Štěstí v pozemském životě pro mě spočívá v čekání na věčný život v Boží kráse, a tím na vstup do absolutna a transcendentálna. Ale pro případ, kdyby to s tou věčností náhodou neklaplo, tak žiju pro jistotu na plné pecky každý den“                                                                                                                                           (Jak to vidí Gott, 1992)

text: Alena Kaňová, foto: archiv

Témata: Karel Gott, Český slavík, Včelka Mája

zavřít