ROZHOVOR | O5 a Radeček: Před Vloupám se jsme chtěli skončit, měl to být náš poslední song

Než se začneme bavit o aktuálních tématech, zajímá mě, jak byste zhodnotili rok 2023?
Tomáš: Byl skvělý. Užili jsme si ho, protože jsme hodně hráli, což je pro nás nejdůležitější. Vydali jsme písničku Hory, které se daří. Udělali jsme okolo ní celý projekt se spoustou aktivit, které lidi baví. A natočili jsme podle nás životní desku v Berlíně, která vyjde letos v září.
Ondra: A ještě jsme si zahráli před vyprodanou O2 arenou. To byl taky zážitek. A dostali jsme Českého slavíka za píseň roku. Takže jak říká brácha, byl to fajn rok.

Příběh českého hitu: O5 a Radeček feat. Mária Čírová - Vloupám se

Jaké to je, hrát před vyprodanou největší halou v Česku? Jak jste se cítili, když jste poprvé stanuli na pódiu?
Ondra: To bylo ještě v pohodě. Když jsme ale hráli náš nejstarší hit Praha a lidi rozsvítili mobily, tak se mi podlomila kolena a ztratil jsem dech. Nemůžu říct, že by byl člověk nějak dojatý, nervózní nebo měl strach. Bylo to ale hodně silný. S kluky jsme se po vystoupení shodli, že bychom si na to zvykli, a že bychom to mohli zažívat častěji. 

Když jsme spolu mluvili na začátku loňského roku, říkali jste, že novou desku vydávat nepotřebujete. Před chvílí jste mi ale prozradili, že jste se do ní přeci jen pustili. Proč jste se nakonec rozhodli jinak? 
Tomáš: Přišel za námi šéf našeho vydavatelství Laco, že se uvolnilo na pár dní legendární studio Hansa v Berlíně, které je jinak obsazené na měsíce dopředu. A jestli bychom tam nechtěli nahrát třeba dvě písničky se stejným producentem, který s námi dělal Hory. Měli jsme Lacovi předvést pár skladeb a z toho cca dvě vybrat pro studiové nahrávání. Pustili jsme mu asi sedm demáčů a on po poslechu každého z nich říkal, že je to jasný singl. Byl ze všech nadšený. A tak navrhl, ať rovnou nahrajeme celé album. "Máme silný materiál, byla by škoda to nenatočit," řekl nám. Nakonec jsme tedy v Berlíně strávili týden a natočili celou desku.

Měli jste písně pro nahrávání přesně vybrané, nebo jich naopak bylo víc a museli jste škrtat?
Tomáš: My sami si děláme docela slušnou autocenzuru. Ale tentokrát to bylo bez odpadu. Všechny písně, které jsme před natáčením složili, se na desku dostaly. Samozřejmě album doplníme i o písničky už dříve vydané, jako jsou Hory, Slova nebo Romantické smyčce, které ještě na žádné desce nejsou.

Zmínili jste, že jste nahrávali se zahraničním producentem. O koho jde?
Ondra: Většina písní na nové desce vznikla s Gregem Haverem. Je to skotský producent žijící na Novém Zélandu. Dělá songy moderně, a přitom v nich umí nechat kapelovou špínu a drive.

V posledních měsících jste si zahráli na hodně specifických místech. Kromě O2 areny jste koncertovali na střechách budov, hráli jste v Žofíně, nyní v rámci Hory Tour vyrážíte do horských středisek. Který z těchto prostorů vás nejvíc dostal?
Tomáš: Rád vzpomínám na koncert se smyčcema na Žofíně, i když to tam bylo zvukově náročné. Původně jsme měli hrát v malém sále, ale kvůli zájmu se nakonec koncert přesouval do velkého. O tom se nám ani nesnilo. Byl to pro mě jedinečný zážitek.
Ondra: Je těžké vybírat. Krásné bylo, když jsme v Olomouci hráli s tamní filharmonií. Nikdy předtím jsme nic podobného nezažili a bylo to super. I první hraní v O2 areně ale bylo příjemné. Nevím ale, jestli bych to vyměnil za festivaly. Atmosféra na nich je jedinečná. Nejde si vybrat, milujeme to.
Tomáš: A pak přijedeš do klubu třeba do Trutnova a říkáš si: "Co tady budeme dělat?" A nakonec se z toho vyklube skvělý klubový koncert, na který dorazí spousta lidí. 

Jak byste reagovali, kdyby vám někdo před lety řekl, že budete hrát na takových místech a budete mít za sebou takhle úspěšné projekty? Věřili byste mu?
Ondra: Nevěřili. Na druhou stranu jsme nikdy nepřestali pracovat. Vždy jsme do hudby dávali všechno. Teď máme úspěšné období a jsme rádi, že to k něčemu bylo. Nejdůležitější pro nás ale je, že o nás mají pořadatelé stále zájem a máme letos plný koncertní kalendář. Nikdy jsme netoužili po vyprodaných halách nebo stadiónech. Snili jsme jen o tom, že bychom chtěli hodně hrát. Není to tak dávno, co jsme obvolávali pořadatele a škemrali, abychom si mohli zahrát aspoň za pár kaček na vedlejší scéně. Byla to hrozná pakárna. Teď je to naopak. Pořadatelé volají nám a ukecávají manažerku, ať k nim přijedeme. Moc si toho vážíme.

Aktuálně brázdíte republiku v rámci turné po horských střediscích. Jaká města ještě navštívíte? 
Ondra: 8. března hrajeme pod Ještědem v Liberci, o den později nás uvidíte na Vysočině v Jihlavě, a pak 12. března dorazte všichni do Prahy do Roxy. Poslední koncert turné proběhne 23. března ve Frenštátu pod Radhoštěm. 

Jak vlastně projekt Hory vznikl? Pokud se nepletu, jeho ambasadorem je nejlepší český horolezec Radek Jaroš...
Tomáš: Začalo to písničkou. Jsme kluci z hor, celý život nás hory ovlivňovaly, takže jsme udělali song o horách. Pak se k tomu začaly nabalovat další věci. Spojili jsme se s Radkem Jarošem, se kterým jsme se potkali, když jsme hráli u něj v Novém Městě. Přišel za námi s tím, že mu všichni horolezci říkají Radečku. Byli jsme rádi, že nás poslouchá, tak jsme si ho troufli oslovit a měli jsme radost z toho, že do toho s námi jde. Pak se k tomu začaly přidávat nejrůznější horské výzvy včetně turné.
Ondra: Máme web Mameradihory.cz, na kterém je projekt popsaný. Klip, písnička, celé turné, speciální merch se slogany ze skladby. Také jsme s Radkem vymysleli výzvu Český Everest. Stačí, když lidi tady na našich českých kopcích nachodí výškově to, co měří Mount Everest, což je 8848 m.n.m. Pak na tom webu vyplní jednoduchý formulář a my jim za to pošleme certifikát od nás a Radka Jaroše. On doporučil kopce na Vysočině, my zase v Jeseníkách. Ale můžete si zvolit i vaše vlastní kopce a vrcholy hor, po kterých výšku Everestu vystoupáte. Ještě chystáme společný výšlap v Jeseníkách s fanoušky.

LIVE: O5 a Radeček se smyčcovým kvartetem představili valentýnskou show v pražském Paláci Žofín, příliš však nepřesvědčili

Jací jste vlastně horalové?
Tomáš: Nejsme žádní borci, co by uměli šplhat po vysokých horách. Podnikáme rodinné výlety do hor. Nejlépe z nás jsou na tom Přemek a Radeček, ti jsou opravdu aktivní, chodí i ferraty a milují to. My ostatní na hory chodíme už z podstaty. Rádi si do nich vyrazíme, protože je tam atmosféra, jakou jinde nenajdeš. To čisto kolem tebe a nadhled.
Ondra: Radeček s Přemkem to jsou opravdoví borci, chodí i dvacetikilometrové přechody hřebenů, ale my s bráchou a bubeníkem Mejlou jsme spíše rekreační horalové. Vyrazit na pohodu a vyčistit si hlavu.
Tomáš: Loni jsme hráli v Alpách pod nejvyšším rakouským vrcholem a už jen na to koukat bylo neskutečné. Sjeli jsme sousední horu na lyžích, bylo to super, ale my prostě milujeme ty naše Jeseníky.

Napadlo vás někdy, že Hory budou nejhranějším singlem v českých rádiích?
Tomáš: Písničce jsme věřili, ale že bude mít až takový úspěch a že to bude nejhranější písnička, tak to nikdy dopředu nevíš. Úspěch hitu je něco mezi nebem a zemí.

Je pro kapelu důležité mít singl hraný v rádiích?
Ondra: Asi záleží, jaký žánr hraješ. Jsou kapely, které to nepotřebují, jako UDG nebo Vypsaná fiXa. Těm se daří i bez toho, aniž by měli megahity v rádiích. Nikdy nedostali Slavíka, a přesto jsou to úspěšný skupiny. Daří se jim, lidi chodí na koncerty a je to super. My jsme sestava, pro kterou je rádio důležité, a jakýkoliv další rádiový hit nám pomáhá.

Vaše všechny poslední singly Vloupám se, BRA3, Romantické smyčce a Hory se staly vždy číslem jedna v žebříčku IFPI. Cítíte větší nároky od fanoušků, pořadatelů nebo od vydavatelství, že teď už musíte mít jen úspěšné písničky?
Tomáš: Tlak tam byl vždycky a možná o to větší, když se nám nedařilo. Od Prahy jsme deset let neměli hit, po Vloupám se to samé. Byl tam spíš náš vnitřní tlak. Písničky se nám třeba zdály dobrý, ale prostě to nešlo jako teď. Teď se projevuje naše spokojenost, že jsme na dobré vlně a v klidu a to se ti hned všechno dělá líp. Tehdy jsme ztráceli vnitřní motivaci, kdežto teď jsme na vlně. Líbí se to i našemu labelu a všichni to děláme s lehkostí. Fanouškům se to taky líbí, reagují na to, tak to je samozřejmě taky bomba.

Měli jste někdy chuť se na kapelu vykašlat?
Ondra: Před Vloupám se jsme jako kapela chtěli skončit. Už nás nebavilo se doprošovat u pořadatelů, aby nás vzali na festival. A když nás některý vzal, tak nás dal do blbého času a na plakát nás napsal jako „a další“. Už jsme si řekli, že to nemá smysl a že vydáme ještě Vloupám se, a že to bude náš poslední song. I proto má ta písnička tak příšerný videoklip, už jsme to vzdávali. Ale pak skladba zaznamenala velký úspěch, nám se zase začalo dařit a už nás píšou i na plakáty.
Tomáš: Vážíme si toho, jak je to teď.

Text: Barbora Turková, foto: archiv O5 a Radeček
Témata: O5 a Radeček, Tomáš Polák, Ondřej Polák, Hory, rozhovor