ROZHOVOR | Jan Haubert (Visací zámek): Kdo nevěří svojí inteligenci, hledá pomoc u inteligence umělé

Hráli jste na festivalu v Trutnově, který navštívil i prezident Pavel, což se zejména na sociálních sítích nesetkalo jen s pozitivní odezvou. Tohle samozřejmě nemůžete ovlivnit, ale zahrál by Visací zámek na akci pořádané politikem či politickou stranou?
Ne, na žádné politické akci jsme nikdy nehráli a doufám, že ani hrát nebudeme. Nejblíž politice byl jeden koncert na Staroměstském náměstí, tuším v roce 1992. Byla to nějaká akce proti AIDS, nad námi létal v balóně ministr zdravotnictví Rubáš a házel lidem prezervativy. Velká legrace. Akorát byla hrozná zima, snad prosinec...

Song Pičus končí textem „svět je nespravedlivej“. Jakou největší křivdu jste zažil?
Já křivdy nijak nepočítám. Myslím, že za všechno si můžu vlastně sám. Cha, to je Malátný, že? Tak s ním souhlasím. Zato pičusové se vyznačují právě tím, že se jim zdá svět nespravedlivej. Jak s nimi někdo nesouhlasí, hned jsou ukřivdění. Pičusové jsou dokonalí a všechno jim kazí jen jejich okolí.

RECENZE: Visací zámek střeží punková vrata už čtyři dekády

Záznam výročního koncertu nazvaný Made In Strahov je k dispozici jako 2CD, později byl vydaný i komplet 2CD+DVD. Uvažujete o tom, že by se prodávalo samostatné DVD?
No, to by o tom hlavně musela uvažovat firma Warner Music. Myslím, že už tak je zázrak, že DVD vůbec vyšlo.

Obal zdobí první punkový pomník v České republice. Jak se růžovému traktoru, stojícímu mezi strahovským stadiónem a vysokoškolskými kolejemi, daří? Odolává vandalům?
Pomník musel před létem projít důkladnou rekonstrukcí. Bylo třeba opravit urvaný ventilek a znovu nafouknout obří zadní kolo. Také statika traktoru prošla pečlivou kontrolou a přibyl betonový kotvící pražec. Momentálně je pomník ve skvělém stavu.

Co pro vás vlastně znamená punk? Co je ta pravá známka punku?
Napadá mě vtipně říct, že známka punku je blbě se neptat a dělat si úsudek sám. Ale dobře, já jsem v roce 1977 vymýšlel nějaký ostrý přívěsek na krk a napadla mě kohoutí noha. Spolužačka z venkova mi obětavě pařát opatřila. Jenže vypadal ještě odporněji, než jsem doufal. Na kosti byla furt ta drsná kůže a pařát dost smrděl. Na krku jsem ho měl jen během velké přestávky, pak jsem ho hodil do mušle na WC. Hned po mně přišel čurat profesor dějepisu. Byl zhnusen a pobouřen, proběhlo velké vyšetřování. Nakonec jsem musel ten kohoutí hnát zakopat před gymplem do záhonu. Nechat ujet přeplněnej autobus mi taky dodnes přijde punkový.

Nedávno jsem u nejmenované instituce zažil situaci, kdy k vyřízení naprosto rutinní záležitosti předcházela nutnost prostudovat návod na pět stránek. Posloužila podobná událost jako inspirace k textu skladby Na úřadě?
Ano, já jsem si úřadů bohatě užil při výměně obecního bytu. Křižoval jsem s žádostmi po celé Praze, od úřadu k úřadu. Nechápu, proč si informace nemůžou vyměňovat samy, proč musím dělat poslíčka.

Na poslední nahrávce je vydařená píseň Anarchie, předělávka Sex Pistols. Nezvažujete - třeba po vzoru Tří sester a jejich počinu Sex drógy rokenról - udělat celé album coverů?
Ne, o tom neuvažujeme.

V refrénu se zpívá „já chtěl bych být hospodskej“. Přál byste si vlastnit hospodu?
Teď už ani ne, ale v mládí to byl můj sen. Nyní už vím, že trávit celé dny v hospodě je velmi tvrdý úděl.

Před několika lety vyšla reedice debutové desky. Budete v oprašování historie pokračovat?
To je opět otázka na vydavatelskou firmu. Ale na vinylu už vyšly i Startky, Three Locks, Punk a Sex.

ROZHOVOR | Visací zámek: Vyhlídky na budoucnost za bolševika? Nudná práce, emigrace nebo se uchlastat

Skládáte průběžně, nebo nad sebou potřebujete bič v podobě konkrétního termínu a pak se věci teprve dají do pohybu?
Já skládám průběžně, ale když máme dát dohromady album, tak nezbývá než ten bič. Minulé dvě desky si vysloveně vynutil náš bývalý manažer Cerveza (Martin Řehoř, pozn. aut).

Album Anarchie a totál chaos je tři roky staré. Rýsuje se už jeho nástupce?
Inu, vydali jsme Made In Strahov, takže teď nikam nespěcháme.

Poslední dobou je velké téma umělá inteligence a její využití. Lákalo by vás zjistit, jak by si poradila se zadáním vytvořit hudbu ve stylu Visacího zámku?
Ovšemže by mě to zajímalo!

Umělá inteligence dokáže generovat i poměrně smysluplné texty. Různé aplikace sice občas usnadní život, na stranu druhou se snižuje nutnost něco opravdu umět… Jaký je váš názor na podobné „vychytávky“?
Kdo nevěří svojí inteligenci, tak holt hledá pomoc u inteligence umělé. A asi vznikne umělé umění.

Ve starší skladbě Dezinformační exploze zazní „vypneme rádio, kašleme na TV“. Považujete nějaké ze současných médií za důvěryhodné?
Ani ne. Člověk musí být furt v pozoru, vzpomínat, srovnávat...

Telč je dle mnohých perlou Vysočiny. Visací zámek městu ale před lety věnoval píseň s dost nelichotivým textem. Čím vás oblíbený cíl turistů tak popudil?
Když jsme tehdy v Telči zkoušeli, bylo hnusné deštivé počasí. Jednou lilo opravdu hodně a středověká kanalizace předváděla velkolepé vodotrysky z kanálů. Celým městem se linul podezřelý zápach. Bylo to v roce 1998.

Bohemians se po více než třech dekádách kvalifikovali do evropských pohárů. Byl jste se podívat přímo na stadiónu?
Ano, na Letné jsem byl a bylo krásné vidět dvanáct tisíc bohemáků pohromadě, i když bohužel ne v Ďolíčku.

Jak hodnotíte výsledky svého oblíbeného klubu a dost rázné pohárové vystřízlivění? Norsko nevnímáme jako fotbalovou velmoc, přesto si „Klokani“ proti Bodø/Glimt ani neškrtli…
Česko taky není žádná fotbalová velmoc. Bodø/Glimt hráli fakt dobře a v poháru se ještě předvedou.

Před pár lety jsem četl rozhovor, kde na vás kolega z kapely „prásknul“, že jste si spočítal důchod a došel k závěru, že Visací zámek musí hrát pořád dál. Historka je to vtipná i smutná zároveň. Poradil byste začínajícím hudebníkům myslet na pokročilejší věk dříve, nebo to ani nemá smysl, protože stejně nikdo netuší, jak bude vypadat ekonomická realita za třicet nebo čtyřicet let?
Nevím. Každopádně se mi teď důchod vzdálil o dalších pět let.

Visací zámek vyrazí 11. listopadu na turné, v rámci kterého navštíví devět českých měst. Více o něm zjistíte na stránkách kapely www.visaci.cz.

Text: Tomáš Rumler, foto: Pavel Novák, Luděk Kubík
Témata: Visací zámek, Jan Haubert, punk, rozhovor