Filip Flusser (Mr. Loco) interview: Na albu Balkan Trip jsem vložil důvěru do rukou ostatních lidí a bylo to přínosem

Tvoje kapela vznikla v roce 2010. Pokud jsem tomu správně rozuměla, původní sestava se od té doby proměnila.
Tak z padesáti proncent jsme to vyměnili. První formace vznikla narychlo. Původně jsme měli kapelu Temperamento, se kterou jsme docela hodně koncertovali. Po jejím rozpadu se mi rychle naplnil šuplík písničkami a chtěl jsem je s někým hrát, tak jsem postavil kapelu. Udělali jsme první desku a úplně jsme nevěděli, jakým směrem se vydat. Byla to taková doba pokusů a omylů. Docházelo k personálním změnám. Za stabilní začátek považuju až tuhle partu, se kterou hrajeme dva roky a natočili jsme i aktuální desku Balkan Trip.

Mr. Loco: Prostě jen vyprávím příběhy ze života se špetkou nadsázky

Jste skupina s mezinárodním obsazením. Jak se k nám kluci dostali, nechybí jim teplejší podnebí?
Kluci jsou tady už dlouho. Mají tu přítelkyně, rodiny. Takže jsou tu opravdu zvyklí. Ale jak se sem dostali, by byla otázka spíš na ně. Basák sem z Mexika přijel s kapelou. Klávesák, to je Peruánec, žil dlouho ve Španělsku, kam se také dostal s kapelou. Seznámil se tam s přítelkyní, což byla Češka, a pak odešli do Čech. A Kolumbijec, to vůbec nevím. Můžu o něm říct, že tady studuje žurnalistiku. Když jim říkám, ať uděláme turné v Jižní Americe, ani se jim nechce. Jsou tu spokojení.

Živíte se všichni hudbou?
Kromě DJe se kluci hudbou živí a já částečně také. Navíc je půlka kapely hudebně studovaná. To je pro mě někdy peklo. Já tak dobře třeba harmonii neovládám. Když potřebujeme u skladby udělat progres, tak se rozčilují, proč to neumím, že je jasný, že můžeme na tenhle a tenhle akord. V tomhle ohledu mám co dohánět. Kluci jsou vážně dobří. Náš klávesák je původně flétnista a z nouze nám začal dělat i trumpetistu. Říkal, že kdysi v lidušce v Peru na ni hrál. Půl roku byl hroznej a pak se dost zlepšil. On je jinak virtuózní hráč na jejich tradiční flétnu - quenu. Tohle svoje umění umí přenést na ostatní nástroje. Všechno si vždycky předem zanalyzuje. Dokáže na sobě opravdu hrozně zapracovat. To, na čem bychom my ostatní pracovali třeba pět let, on dokáže za půl roku.

TOP 8 videoklipů týdne (111): Maroon 5 se vžili do role lovených Pokémonů, The Weeknd natočil krvák

S kluky tedy hraješ dva roky a stejně dlouho vznikalo i zmiňované album. Přinesl jsi tedy do kapely prvotní nápady a kluci je dále obohacovali?
Je to tak. V průběhu celého roku si dělám demíčka. Vždycky sloka - refrén - nápad. Ty nejlepší věci jsem přinesl na zkoušku a s klukama jsme na tom začali pracovat. Za ty dva roky jsme takhle vytvořili spoustu skladeb a ty nejsilnější jsme dali na desku.

PÍSNIČKY JSME OKLEŠTILI OD NEPODSTATNÝCH VĚCÍ

Jak to bylo u vašeho CD s producentem? Podle toho, co jsem se dočetla, jste neměli jen jednoho, ale do výsledku vám mluvilo víc lidí...
Na tomhle albu jsem vložil důvěru do rukou ostatních lidí. Jedním z nich byl náš DJ Jirka Weidemann, se kterým spolupracuju už dlouhá léta. Ten nám pomáhal s konstrukcí skladeb. Dokázal udělat písničky údernější. Okleštili jsme je od věcí, které pro ně nebyly podstatné. Hodně songy přeprodukovávám, všechno dělám hodně košaté. Aleš Hyvnar nám míchal a masteroval desku. Ten ji nasměroval po zvukové stránce. Dva songy nám produkoval DJ Cutdem. Považuju za přínos, že na každé písničce pracovalo víc lidí.

Říkáš, že tvoje věci jsou hodně košaté a posluchač to nemusí ocenit, proto došlo k úpravám. Nebylo ti to přesto u některých částí líto?
Ne, vybral jsem si lidi, kterým plně důvěřuju. A když si zpětně vezmu původní verzi a upravenou, tak se mi vždycky víc líbí ta s přínosem někoho dalšího. Nerad pracuju úplně sám. Naopak mě baví, když někdo přijde s jiným nápadem a prosadí ho tam a tím v mých očích posune skladbu ještě o kus výš. Po letech, co dělám hudbu, mám někdy pocit, že sám sebe vykrádám. Ten "cizí" element je pro mě opravdu prospěšný.

Jako frontman a zakladatel kapely máš hlavní slovo v rozhodování?
Asi to tak je. Ne že bych byl despota, který by diktoval, co budou ostatní dělat, ale v podstatě to hlavní slovo mám. Kluci mají jihoamerickou náturu a spoustu věcí neřeší - jaký bude booklet, jestli použijeme tuhle nebo jinou fotku. Je jim to v podstatě jedno. Na druhou stranu, já si všechno rád pohlídám. Sám si vyberu fotografa, grafika, schvaluju design.

K TRADIČNÍ BALKÁNSKÉ HUDBĚ MÁM HODNĚ BLÍZKO

Kdo vám na desce hostuje? V jedné písni je zřetelný ženský hlas…
Máme tam více hostů. Zpěvačka se jmenuje Nikol Davídková a je to přítelkyně našeho basáka, je vystudovaná zpěvačka a je naprosto výborná. Dále tam máme mexicko-amerického rappera. Je všestranný - zpívá i rappuje a jmenuje se Hiadi Guerrero. Hostuje nám na dvou písničkách. A dále nás podpořil bulharský MC Barev Pesa z mého rodného města Burgasu.

Teď si narazil na své kořeny, které promítáš do své tvorby.
Máma je Bulharka a táta je Čech. Celé roky jsem trávil léto u babičky u moře a hudebně mám k té tradiční balkánské hudbě blízko. Umím dělat i jinou muziku, ale tohle mě vždycky podvědomě táhlo. Když jsem použil cokoliv z balkánské muziky ve vlastní tvorbě, okolí z toho bylo nadšené, protože to bylo něco jiného. Ale kdyby ses mě před patnácti lety zeptala, jestli budu dělat hudbu s balkánským nádechem, tak se tomu asi vysměju, ale líbí se mi to.

Základem vaší hudby jsou balkánské rytmy. Proč jsi pro textování zvolil angličtinu?
Na úplném začátku jsme zvažovali, jestli budeme hrát ten opravdu čistý balkánský styl, který je rytmicky pro Středoevropana nepochopitelný, ale tuhle cestu jsme zamítli. Vydali jsme se moderním směrem. V naší hudbě jsou tak prvky ska, reggae, je tam dancehall. Proč tedy angličtina? Zkoušel jsem k téhle muzice zpívat česky, ale ta se mi k tomu nehodila. Bulharština by byla fajn, ale přece jen kvůli tomu, že jsme mezinárodně složená kapela, máme i zahraniční ambice, tak mi angličtina přišla jako nejlepší řešení. Je pravda, že mám pocit, že české publikum se rádo zaměřuje na texty. Pro mě je textová složka až druhořadá. Radši se věnuju hudební stránce. Možná i proto jsme se schovali za angličtinu.

Desku Balkan Trip jste vydali v prosinci, kdy byl i křest. Slibovali jste jarní turné, jak to s ním vypadá?
Hrajeme, kalendář se začíná plnit. I když naše samostatné turné nakonec dělat nebudeme. Často dostáváme pozvánky na různé party v balkánském stylu - zkrátka hraní spojené s velkým mejdanem. Oslovíme tak širší publikum. Je to pro nás lepší alternativa než jezdit po klubech. Teď jsou v jednání i letní festivaly. Možností nás vidět a slyšet bude v průběhu roku spousta.

text: Jitka Fialková

Témata: Mr. Loco, balkánská hudba, Balkan Trip