Lenka Dusilová: Anděla mám na přebalovacím pultu

Vydáno 03.10.2014 | autor: redakce

Koncem září vyšlo Baromantice nové album V hodině smrti. Navzdory temnému názvu je to deska plná naděje, obnovy a světla. "Deska není o umírání, naopak. Je to reakce na to, v jakém žijeme světě," potvrzují v rozhovoru Lenka Dusilová a Beata Hlavenková.

Lenka Dusilová: Anděla mám na přebalovacím pultu

Lenka Dusilová a Baromantika 2014

Právě vám vyšla nová deska V hodině smrti, která je podle vašich slov hodně emotivní. O čem vypráví?
Lenka: Je to kolektivní výpověď třicátníků, kteří procházejí střední krizí.
Beata: To si teda fandíme...
Lenka: No dobře, někteří jsou skoro čtyřicátníci. Je to reakce na to, v jakém žijeme světě, zároveň vnitřní transformace a reakce na to, co v tomto období prožíváme.
Beata: Přesně, jak řekla Lenka - smrt má být braná jako součást života. Nemáme se bát projít temnými stezkami nebo tmou, aby nás to mohlo nakopnout někam dál. Transformace je zásadní téma.
Lenka: Deska není o umírání, naopak.

Zvolili jste poměrně netradiční, ale stále častější formu spolufinancování pomocí HitHitu. Jak bude probíhat třeba Mikulášská odměna?
Lenka: My už v tom máme praxi. Když jsem byla malá, chodila jsem za anděla, rozstříhala jsem si prostěradlo a musela jsem jít. Čerta jsem dělala u Hlavenků.

A teď budeš co?
Lenka: Ještě jsme se nepohádali o role.
Beata: Já budu doma.
Lenka: To nesmíš říkat! (smích)

Kdybyste mi každá mohla doporučit z nového alba jen jednu písničku, kterou bych si měla poslechnout, která by to byla?
Lenka: To by bylo nefér vůči ostatním. Je to těžký, doporučila bych celou desku, aby to mělo kontext. I samotné písničky můžou nějak fungovat, ale nevytrhávala bych ji z kontextu, ať si to lidi prožijí jako příběh.
Beata: Každý z nás čtyř by mohl říct tu svoji, když něco píše, tak si za tím stojí, ale my si stojíme i za těma ostatníma, navzájem.

Jak dlouho ta nahrávka vznikala?
Lenka: Každý sáhnul do nápadů, na kterých pracoval už nějakou dobu, ale datuju to od posledního srpna loňského roku.
Beata: První nápady ale vznikaly už v lednu 2013. Intenzivněji jsme ale pracovali od září.
Lenka: Od ledna 2014 jsme začali natáčet.

Na albu máte zajímavé hosty: Dana Bártu, Justina Lavashe nebo Davida Kollera. Budou i na křtu v pražské Arše?
Lenka: Je to dost pravděpodobné, ale musíme se s nimi domluvit, zatím nemáme potvrzeného nikoho. Na křtu budeme stavět na našem muzikantském umu a emocích, obě desky mají emoční zápřah.
Beata: Budeme se scházet na zkouškách a pilovat koncertní program, během čehož nás možná napadne nějaký prvek na křest, ale megalomanské projekce nečekejte. Budeme stavět na tom, co umíme, tedy na hudbě a atmosféře, jak říká Lenka.

RECENZE: Lenka Dusilová a Baromantika - i smrt jim sluší

Lenko, v rozhovoru pro iDnes.cz říkáš, že V hodině smrti je završení spolupráce Baromantiky. Znamená to konec nebo pauzu?
Lenka: Já bych to pojmenovala spíš jako vrchol. Záleží na tom, jakou bude mít odezvu, jestli budou lidi chodit na naše koncerty. Jestli bude poptávka, máme důvod fungovat dál, jestli ne, vydali jsme dvě krásné desky. Jsme otevřený tomu, co se bude dít, neklademe na sebe nároky. Těšíme se na turné a pak děj se vůle boží. Máme jasno v tom, že to nebudeme řešit.

Kam mohou lidi zajít na vaše koncerty?
Lenka: Turné startuje 2. 10. v Opavě...
Beata: Pak pokračujeme do Košic, 4. 10. je Ostrava, 8. 10. Brno, 9. 10. Bratislava, 11. 10. Radotín, 16. 10. Plzeň, 17. 10. Jablonec nad Nisou, 18. 10. Havířov, 2. 11. křest v Praze, 8. 11. Litvínov, 12. 11. Sokolov, 19. 11. Třebíč, 20. 11. Olomouc a 11. 12. Vratislavice.

Získala jsi ocenění Zpěvačka roku v anketě Anděl 2013. Co to pro tebe znamená?
Lenka: Já nad tím vůbec nepřemýšlím, mám doma krásné závaží na přebalováku... Nijak to nevnímám, cítím satisfakci za energii, co do toho vkládáme. Cenu jsme dostali za live DVD Café v lese, které jsme dělali s Baromantikou, nicméně nebylo to úplně původní dílo - byl to live koncert - dobrá věc, ale zpěvačky, co jsem s nimi byla nominovaná, v tu chvíli vydaly momentální výpověď. DVD live je recyklace už natočeného.
Beata: Já myslím, že Lenka je jasná volba!
Lenka: Dobře, to o sobě samozřejmě říkat nebudu. Děkuju. Neměla jsem čas to moc řešit, v té době jsem rodila.

Myslíte si, že tyhle ceny od akademiků mají v současnosti ještě smysl?
Beata: Určitě.
Lenka: Ano, mají. Můžeme mít na to spoustu rozporuplných názorů, ale je to jediná, ať už podařená nebo nepodařená prezentace toho, co se děje. Ať už je to objektivní nebo ne.
Beata: Myslím si, že teď probíhá hon na cenu Anděl. K mainstreamové akci můžu mít taky výhrady, ale žánrové ceny Anděl mají devět podskupin. Kdyby nebyly, tak by se vlastně o spoustě muziky nevědělo. Alternativní ceny jako Apollo jsou zaměřeny docela úzkoprofilově. V hlavních cenách Anděl nejsou jen hudební kritici a lidé oboru znalí, ale i tak to má smysl. Bylo by hezké, kdyby s sebou cena v dnešní těžké době něco přinesla, kdyby prošly nějakou výraznější obměnou.
Lenka: Měly by si znovu získat respekt. Touha vyjít vstříc všeobecnému vkusu je často proti podstatě hudby a to je těžké vybalancovat. Záleží na lidech, co to mají v rukou. I v minulosti jsem měla výhrady vůči určitým krokům, ale uvědomuju si, že pořádat takové ceny není prdel.

SOUTĚŽ: Vyhrajte CD Lenky Baromantiky V hodině smrti a vstupenky na turné

Jak si představujete ideální den?
Lenka: Já ho měla teď nedávno. Zašla jsem na oběd s přáteli a s mým malým synem, byl v kočárku v pohodě a neplakal. Pak jsme se váleli čtyři hodiny na dese na Letné a na večeři jsem zašla i se spícím Edou do thajské restaurace. Byl krásný den, pohoda.
Beata: Spánek, dobré jídlo, emoční vyrovnanost, rodina, ti nejbližší, slunce, dobrá muzika.
Lenka: Nabíjení baterek. Ale asi bych se tak za měsíc začala nudit. Ještě pořád potřebuju nějaký vzrůšo.

Jaké je vaše nejoblíbenější místo v Praze?
Beata: Mám ráda Dobešku, pod ní bydlíme, Branická skála, Braník celkově.
Lenka: Užívám si Dejvice, tam teď bydlím, cítím z tý čtvrti přátelskou atmosféru, našla jsem super místo k žití.