Škwor interview: K volbám nejdeme. Stejně to dopadne blbě

Škwor koncem září vydali svoji desátou studiovku Sliby & lži

Čím byste přesvědčili fanoušky, aby si koupili novou desku?
Martin: Vzhledem k tomu, že od předchozí řadovky uplynuly více než dva roky, skalní fanoušci už jsou natěšení. Druhý a podstatnější důvod - je lepší než ta předchozí. (smích)

Jaké album jste si naopak vy koupili v poslední době?
Martin: Nechávám si kupovat originály svých oblíbených zahraničních kapel k svátku, narozeninám a k Vánocům od přítelkyň, maminky a podobných lidí. Je to vděčný dárek, snadno k sehnání. V poslední době třeba nové Rammstein nebo Ministry.
Leo: Já jsem si koupil naposledy DVD Metalliky se symfonickým orchestrem. To už je dávno. Většinou dostáváme CD od firmy, takže jsem si dlouho nic nekoupil.

• RECENZE: Škwor zklidnil slovník. Naštvaný na svět je ale dál

Co se týká koncertování, jste dost vytížení. Skládáte nové věci průběžně na cestách? Nebo potřebujete klid a domácí prostředí?
Leo: Máme přibližně 80 kšeftů ročně, takže není potřeba takhle využívat čas na cestách. Ani to nejde, nejsou to ideální podmínky na skládání muziky. Takže většinou doma v klídku.

Vyjadřuje název Sliby & lži názor kapely na současné dění? Nebo jde o vaše osobní pohledy?
Leo: Je to názor kapely na celkové dění. Hlavně politika a to, co se člověk dozvídá z médií, nám připadá jako snůška slibů a lží. A doba je obecně taková, že každý víc slibuje, než plní. Bohužel i v hudební branži.

Už předchozí album Drsnej kraj začíná slovy: "To bylo slibů", přičemž hned druhá skladba se jmenuje Ty lhát mi smíš. Kolem slibů a lží jste se točili už dřív. Je to náhoda?
Martin: Myšlenky se v podstatě opakují, protože Petr (Hrdlička, zpěvák kapely - pozn. aut.) se zaměřuje většinou na témata sociální a politická. Slovník se tedy rovněž opakuje, ale je to náhoda, nejde o koncepční záměr.

V úvodu pilotního singlu Poslouchej se ptáte, kam se řítí náš svět. Kam se řítí náš svět?
Leo: Nic hezkého to není. Zohledňuje to politiku i naprosto nešetrné chování lidí k životnímu prostředí. Neustále si podřezáváme větev. Jestli to bude takto pokračovat, myslím, že do budoucna není velká naděje na přežití.
Martin: Na jednu stranu jsem rád, že neuvidím, jak to tady bude vypadat třeba za 150 let. Podle mě bude naše planeta pořádně zplundrovaná.

Nemohou být tyto negativní přístupy vyvolány i tím, čím nás krmí média? Protože negativní informace zapůsobí vždy víc, je nám servírována jedna katastrofa za druhou.
Leo: Tohle je subjektivní názor každého z nás. Ale myslím, že je opravdu třeba bít na poplach, protože se nechováme tak, jak bychom měli.

Máte podobně environmentálně koncipován i text na nové desce?
Leo: Vyloženě na tohle téma ne.

Situaci v tuzemsku kritizujete docela často...
Leo: (skočí do řeči) Žijeme tady!

Není ale deprimující, že se témata musí stále opakovat?
Leo: Nemusela by se opakovat, ale ...
Martin: Petr nepíše texty kvůli tomu, že by chtěl, aby byl Škwor takhle zaškatulkován. Ale protože má pořád v hlavě tyto věci, tak o nich píše. Jsou to témata, která ho trápí a zajímají.

Není ale frustrující slyšet vlastní starší texty, z nichž vyplývá, že jsme se nikam nepohnuli? Ne Škwor jako kapela, ale naše společnost.
Leo: Frustrující to je, ale co s tím člověk nadělá. Nikdy jsme nepsali balady, jak je něco skvělé. Spíš jsou to texty kritizující nebo popisující mezilidské vztahy. Ale máme i humorná témata nebo nadsázky typu Celebrity. Není prvoplánové pořád si stěžovat, ale Petr si nemůže pomoct.
Martin: Na nové desce je s nadsázkou pojata píseň o virtuálních sítích, což je nový fenomén.

• SOUTĚŽ: Vyhrajte 3 ks CD Škwor - Sliby & lži a 3 x 2 vstupy na koncert 15. 11. v pražské Incheba Areně

Blíží se předčasné volby. Nezajímá mě koho, ale zda vůbec půjdete volit. Ptám se proto, že mnoho lidí jen brblá, ale pak nenajdou ani pár minut na cestu k volební urně.
Leo: Přiznám se, že už minule jsem nebyl. Nevím, koho volit. Kdybych to věděl, tak jdu. Ale u nás, ať zvolíš kohokoliv, vždycky to dopadne blbě.
Martin: Mám to stejně. Přál bych si, aby se objevil někdo, komu uvěřím. Ale teď nikdo takový není a nejspíš to dopadne tak, že se na to vyprdnu. Než dát hlas někomu, s kým vnitřně nesouhlasím, radši nepůjdu.
Leo: Kolem mě je spousta lidí, kteří to vidí stejně. Předčasné volby budou vyhozené peníze a všechno skončí zase blbě.
Martin: Byla by sranda, kdyby nešel volit fakt nikdo.

U prezidentských voleb jste byli?
oba: Tam jsem byl.

Zpátky k názvu alba. Vzpomenete si na nějakou vlastní lež, která se vám vymstila?
Martin: Nevyplácí se to ve vztahu. Ženské přijdou na všechno.
Leo: Já se snažím nelhat. Teď si nevybavím, kdy jsem zalhal a pak řešil důsledky. Ale možná lžu sám sobě.

Na vaší loňské výběrovce Sečteno podtrženo je i několik skladeb v akustické verzi. Je možné, že by některé koncerty byly celé unplugged?
Leo: Myslím, že ne. Těch pár věcí zafungovalo, ale nechceme tímto směrem jít. Hrát naše písně akusticky je nesmysl. Teď jsem viděl docela pěkný unplugged koncert Vypsané fiXy, ale celou dobu jsem přemýšlel, jak bychom to dělali my. Zdá se mi, že ošidíš světla i zvuk. Je to sice zajímavé, ale lepší je to se vším všudy.
Martin: Ani akustické verze nebyly úplně vyměklé. Naše písničky na to nejsou stavěné.

V souvislosti s tím, že jste dle vlastních slov na novince použili dost akustických nástrojů, se zřejmě objeví i názory, že měknete. Co vy na to?
Martin: To nám předhazují už od dob Vyhlašuju boj. S každou další deskou. Ale nám je to u prdele. Děláme to podle sebe, jak se nám líbí. Zvuk rozhodně měkký není.

Berete si podobné výtky k srdci, nebo je vám názor jiných lidí, byť fanoušků, lhostejný?
Leo: Lhostejné ti být nemůžou. Záleží ale na tom, kdo to řekne. Muzika nás musí bavit a dělat něco jen kvůli tomu, aby člověk dostal pár peněz, to nemá cenu. Vím o jiných zaměstnáních, kde se dá vydělat víc.

A pokud jde o kritiky, ty řešíte? Ať už pozitivní, nebo negativní.
Martin: Pozitivní neřešíme, ty nás těší.
Leo: Negativní nasere, ale to je tak všechno. No Name mají dokonalou písničku o tom "prečo kritik nenapíše pieseň". Kritici jsou od toho, aby kritizovali. Někdo si to přečte a udělá si vlastní názor, buď souhlasí, nebo ne. Ale v podstatě je nám to jedno.

Váš zvuk je celkem snadno rozpoznatelný a dá se říct, že již léta stabilní. Nelákají Škwor experimenty ve stylu Korn? Právě parta kolem Jonathana Davise album The Path Of Totality výrazně provětrala elekronikou.
Leo: Nahrát takto celou desku nechceme. Jinak neustále experimentujeme s tím, že vkládáme motivy z jiné muziky - hip hopové smyčky, smyčce, ale i dubstep tam svým způsobem ukrytý je. Ale nemělo by to být to hlavní. Já experimenty mám rád, druhá polovina kapely až tolik ne. Vznikají trochu třecí plochy, ale jsme čtyři a musíme se pokaždé domluvit. Za výsledkem si ale vždy stojíme.

Na Facebooku máte kolem 35 tisíc fanoušků. Je pro vás třeba právě Facebook jen nutné zlo?
Martin: Ne. Facebook je fenomén, když se správně používá. Po televizi má druhý největší dopad. Je super, že existuje, je to skvělý prostředek, jak sdělit lidem novinky. Facebook neřekl poslední slovo a vidím v něm velkou budoucnost. Někde už se ani nelepí plakáty, vše jde elektronickou cestou. Beru to i jako satisfakci za propad hudebního trhu. Facebook a YouTube to trochu nahrazují.
Leo: Mám Facebook jen kvůli kapele. Kromě jedné slečny, která si mě sama přidala u mě na PC mezi přátele, tam nemám nikoho dalšího. Mám přátele někde jinde a komunikuji s nimi jinak. Martin Facebook používá, ostatní tři ho máme jen kvůli skupině.

Jste na scéně už 15 let. Jaké máte plány do dalších patnácti?
Leo: Přežít.
Martin: Patnáctiletky neděláme. Máme plán na rok, maximálně dva. Důležité je hlavně zdraví. A když se udrží fanouškovská základna, o to líp.

Best of jste vydali, DVD také, zbývá snad už jen kniha... Máte vysněnou metu, třeba před někým si zahrát?
Leo: Ne. Chceme vydržet, protože to funguje a děláme to rádi. Ponorková nemoc občas je jako v každé skupině lidí, ale víme, že Škwor má pro nás perspektivu. Muziku chceme dělat dál, takže tomu všechno podřizujeme. A nezávisle na kapele vedeme rodinné životy.

Jaký je váš kapelní recept, jak po takové době vydržet spolu, jak překonat ponorky?
Leo: Člověk si musí uvědomit, že sám je hovno a dohromady to smysl má. Jakmile začne vykřikovat a myslet si, že sám je ten jediný, kdo má pravdu, trpí tím celý kolektiv. Musíme zkrotit svá ega.
Martin: Spor musíš nechat vždy uležet. Když člověka něco sere, je třeba zatnout zuby a v daný moment to neřešit. Další dny zjistíš, že jde o prkotinu a řeší se to bez emocí.

text: Tomáš Rumler, Petr Adámek, foto Supraphon