Vydáno 19.05.2016 | autor: redakce
Pražský koncert roku je za dveřmi! Pod náporem desítek tisíc fanoušků se totiž v neděli 22. května otřese areál v Letňanech, kam zavítají australští AC/DC v diskutovaném spojení se zpěvákem Axlem Rosem. Ten nahradil indisponovaného Briana Johnsona. Je tedy načase si připomenout, jaké to bylo, když u nás AC/DC naposledy hráli pod širou oblohou. Před patnácti lety šlo na Strahově o opravdu hvězdné dostavení - předskokany totiž byli samotní Rammstein!
AC/DC, RAMMSTEIN
STRAHOV, PRAHA
12. 6. 2001
Po vystoupení v německém Hockenheimu, kde jim předskakovali Megadeth a Die Toten Hosen, zavítali AC/DC do samotného srdce Evropy. Stalo se tak pět let od jejich vyprodaného vystoupení ve Sportovní hale. Možná se vám to zdá jako dlouhá pauza, ale přesně stejnou dobu si museli na své miláčky počkat i fanoušci za "velkou louží". Proto zřejmě i odvaha promotéra zkusit kapacitu statisícového strahovského stadionu, na němž první stavební práce začaly už v pátek, kdy 9 kamionů přivezlo základy budoucího 1500 metrů čtverečních rozlehlého pódia. Vše pak bylo dokončeno po pondělním příjezdu dalších 23 trucků se zbytky konstrukce scény a kompletním světelným aparátem včetně všech nezbytných show-propriet. Těm vedle tradičních atrakcí dominovala visutá pětatřicetimetrová lávka spojující jeviště se zvukařskou věží, po níž se po celý koncert proháněl neúnavný skřítek s Gibsonem SG na hrudi Angus Young.
VIDEO: AC/DC zahájili turné s Axlem Rosem. Posuďte sami, co nás čeká v Letňanech
RAMMSTEIN SRÁŽEL ŠPATNÝ ZVUK
Nakonec na Strahov zavítalo 36 000 rockuchtivých diváků. Několik tisíc jich pak z finančních důvodů ještě zůstalo za branami a alespoň zadarmo poslouchalo. A řeknu vám, bylo co! Zvuk sice klasicky strahovsky lehce podléhal povětrnostním vlivům, kapela samotná ale tradičně šlapala s přesností jaderného hodinového strojku. Mluvím o AC/DC, ale v roli speciálních hostů se tentokrát představil soubor, který v současnosti vyprodává obdobně naplněné prostory "na vlastní triko".
Nástup Rammstein měl být bombastický, ale nebyl zcela. K pochybení nedošlo na straně kapely. Ta nastoupila se svým samožérským hymnem Rammstein, během něhož se zpěvák Till Lindemann postavil do vyzývavé pozice Krista na kříži a opustil ji až s koncem skladby (proto, že mu efektně hořely obě paže). Černým Petrem se stal zvuk a s malým zlepšením tomu bylo až do konce vystoupení. Lze porozumět tomu, že Rammstein ten večer hráli roli předkapely, ale na druhou stranu nelze opomenout skutečnost, že jejich fanoušek musel akceptovat osm stovek za vstupenku! Dostal za to nevyvážený sound své kapely a vystoupení bez pódiových projekcí všech protagonistů (což ze vzdálenosti sto metrů trochu zamrzelo). Vinu nemůžeme klást na bedra pořadatele, AC/DC se prostě pohybují v jiných sférách než jejich "kamarádi" z Německa. Ještě že Lindemannův chtíč pyromana potřebuje k uspokojení tak pompézní efekty, že bylo i přes to na co koukat (takový plamenomet v akci musí být vizuálním zážitkem pro každého se zbylým kouskem klukovské nátury v těle).
Po hudební stránce však Rammstein nezklamali. Ani v nejmenším. Každý "marsch-lied" jejich produkce nekompromisně mrštil do řad fanoušků stimulující energii, která dokázala leccos (partičku přítomných nácků vyburcovala dokonce i k hajlování - tímto děkujeme jiné partičce pravověrných rockerů, kteří adekvátními fyzickými prostředky donutili ty hloupoučké pubescenty přestat. Spravilo to pár otcovských pohlavků. V živém provedení přece jen vyzněly zajímavěji novější kusy jako Mein Herz Brennt, ale kupříkladu Du hast svoji lehce nadčasovou hodnotu potvrdil.
VIDEO: Finalistka Eurovize Gabriela Gunčíková zapěla Švédům hit AC/DC Highway To Hell
NEZASTAVITELNÝ DIBLÍK ANGUS
AC/DC už drahná léta personifikuje a neomylně řídí z dálky víceméně nerozpoznatelná trojice Malcom Young - Cliff Williams - Phil Ruud. Obrýlený bubeník s neodmyslitelnou cigaretou v koutku brilantně určoval po celou dobu tempo i přesto, že musel několikrát doslova na uzdě přidržet šíleně rozjetého diblíka Anguse. Tomu vlastní bratr servíroval přímo pod nos ty nejvybranější beglajtové lahůdky, aby tak jeho sóla byla ještě šťavnatější a finty vypečenější. Bublající čtyřstrunka pak tomu všemu dodávala neutuchající rytmický náboj, jenž svým charakteristickým hlasem formoval Brian Johnson. Na druhou stranu ale AC/DC nepředvedli nijak ohromující vizuální show, jakou jsem aspoň já, při vědomí natáčení koncertu se záměrem použití materiálu pro připravované DVD, očekával.
Došlo sice na všechna známá vizuální čísla (zvon při Hells Bells, nafukovací figurína při Whole Lotta Rosie, kanóny při For Those About To Rock či Angusův striptýz zakončený bílými bombarďáky s českou vlajkou na zadku při Bad Boy Boogie), při nichž jsem se před Vánoci ve vídeňské Stadthalle královsky bavil, koncert pod otevřeným nebem si ale žádal o poznání víc. Minimálně závěrečný ohňostroj šlo pojmout více v duchu AC/DC, a ne jen tak pánuhohu do oken vystřílet pár rachejtlí. Přesto jsem ale rozhodně neodcházel zklamán, naopak, s vědomím, že jsem právě zhlédl nejlepší tuzemský koncert roku! O muziku jde totiž především!!! Důkazem budiž vystoupení předskokanů Rammstein, které bylo za světla, při mizivém účinku téměř neviditelné ohňové show, sotva poloviční...
Setlist: Stiff Upper Lip, You Shook Me All Night Long, Problem Child, Thunderstruck, Hell Ain't A Bad Place To Be, Hard As A Rock, Shoot To Thrill, Rock N' Roll, Ain't Noise Pollution, Money Honey, Bad Boy Boogie, Hells Bells, Up To My Neck, The Jack, Back In Black, Dirty Deeds Done, Highway To Hell, Whole Lotta Rosie, Let There Be Rock. Přídavky: TNT, For Those About To Rock (We Salute You)
text: František Kovač, J.J. Šimon, foto: Tomáš Martinek
0,00
čtenáři
hlasuj