Vydáno 06.11.2020 | autor: Roman Jireš
Rozhodně není na škodu, když svoji oblíbenou kapelu poznáte po prvních taktech a od začátku zpěvu. Zejména konzervativnější rockoví příznivci nejsou zvědaví na nějaké zásadní experimenty, které často bývají spíše znakem bezradnosti než velké originality. Fanoušci si právě proto většinou jen mírného posunu v rámci žánru na kapele Škwor cení a z tohoto pohledu pro ně patrně nebude její jubilejní desáté album Tváře smutnejch hrdinů žádným zklamáním.
RECENZE: Škwor na novém albu vzpomínají na Lemmyho a Lennona. Hudebně se nemění, fanoušky nezklamou
Skladby:
Intro, Tváře smutnejch hrdinů, Vteřina jediná, Když vlky žene z lesů hlad, Zůstaň tu chvíli, Spoutanej, Nejistá přítomnost, To je můj svět, Už je to tak dávno, Čas všechno spálí, Noc nebo den, Doufej, Zvedni hlavu.
13 skladeb / 42:06 min
Vydavatel: Suprahon
Škwor natočili album v nové sestavě, ve které původního kytaristu Leoše Holana nahradil Martin Volák. Nahrávka navíc vznikala v novém studiu, které kapele slouží také jako zkušebna, a finální zvuk dostal na starost Amak Golden. Ne, že by na soundu nebyl mírný posun směrem k určité odlehčenosti, ale základní atributy Škworu přes to všechno zůstaly zachovány.
Nic na tom nezměnil ani fakt, že k autorské dvojici Tomáš Kmec (hudba) a Petr Hrdlička (texty) na novince přibyl Volák. Jeho dva příspěvky, řízné Noc nebo den a závěrečný rockový apel Zvedni hlavu, se totiž nijak zásadně nevymykají zavedené tvorbě kapely.
Ta nadále nabízí Hrdličkův dobře srozumitelný naléhavý zpěv, lehce dávkovanou elektroniku i energii, která naštěstí nemizí ani v pomalejších kouscích. Mezi nimi vyniká důstojný nástupce akustického hitu Síla starých vín, kterým je na novince baladický kousek Nejistá přítomnost.
Silnou stránkou Škworu jsou tradičně Hrdličkovy texty, které sice neobsahují příliš líbivých a lehce zapamatovatelných sloganů, ale rozhodně se neoposlouchají na první poslech. Ve textech jako je Spoutanej pro příznivce konspiračních sledovacích teorií nebo k současné společenské situaci se vyjádřující Doufej se autor dobře vyhýbá klišé a černobílému pohledu na svět. Zajímavostí jsou slova ... kratičkej sen, ten se mi k ránu až zdál... v písni Noc nebo den, která znějí jako vyjmutá z dávného hitu Zamilovaná zpěvačky Lenky Filipové.
Hudebně i tématem textu je však Škwor pochopitelně někde úplně jinde. Za pozornost také stojí textový, nikoliv však hudební, pozdrav dvěma zesnulým ikonám Lemmymu a Johnu Lennonovi ve skladbě Už je to tak dávno.
Topfest.cz přivítá ve slavkovské zámecké zahradě Škwor, Mandrage i Gladiator
Tváře smutnejch hrdinů jsou albem pro rockové posluchače, kteří nehledají žádné velké překvapení, ale mají rádi své jisté. Mě osobně mrzí, že se Škwor už dlouho nepustil do žádného coveru, jakým byl naposledy Stíny a mráz (Out Of The Dark od Falka), protože v téhle disciplíně vynikal. Tahle kapela se netváří, že kdovíjakým způsobem přetváří hudební historii, nekalkuluje a jede si ve svém čitelném stylu. Proč by to tak nemělo být v pořádku.
Text: Roman Jireš, foto: Ondřej Pýcha, Lukáš Kadeřábek, Petra Liehne, Suprahon, archiv
Témata: Škwor, Leoš Holan, Martin Volák, Tomáš Kmec, Petr Hrdlička, Tváře smutnejch hrdinů
3,50
čtenáři
hlasuj
