RECENZE: Nightwish sluší písňová forma, s experimenty si náročného posluchače nezískají

Nightwish

Human. :II: Nature.

Skladby:
Music, Noise, Shoemaker, Harvest, Pan, How's The Heart?, Procession, Tribal, Endlessness; All The Works Of Nature Which Adorn The World (Vista, The Blue, The Green, Moors, Aurorae, Quiet As The Snow, Anthropocene, Ad Astra)

17 trax / 81:40 min

Vydavatel: Mystic Production

Není to tak úplně ztracený čas, i když u mnoha svých věrných, a tradičně náročných, fanoušků vzbudí tentokrát Nightwish rozpaky. A zavilé nepřátele, kteří fúzi rocku se symfonickou hudbou považují za nepřípustný mezalianční svazek, utvrdí v jejich kritickém postoji.

Nezvyklá je už koncepce nahrávky, která obsahuje dvě odlišné poloviny. Tu první tvoří devět nových skladeb, tradiční symfonický metal Nightwish se zjevně stále větším příklonem k folkrocku, který do kapely přes časem přinesl britský instrumentalista Troy Donockley. Druhou část vyplňuje pětatřicetiminutová instrumentálka All The Works Of Nature Which Adorn The World rozdělená do osmi kapitol.

LIVE: Nightwish v Praze potěšili, ale nepřekvapili

K tomu si připočtěte fakt, že se kapelník a autor textů Tuomas Holopainen pustil do ekologických a společenských témat s vervou, za kterou mu asi tleskají aktivisté z okruhu Grety Thunberg, a bude vám jasné, že si zejména s druhou polovinou Human. :II: Nature. moc legrace neužijeme. To však neznamená, že by Nightwish v roce 2020 neměli vůbec co nabídnout.

Těsná žánrová vesta

Dobrou zprávou je, že za mikrofonem zůstala nizozemská zpěvačka Floor Jansen, která v roce 2012 vystřídala méně výraznou Anette Olzon a stejně jako na albu Endless Forms Most Beautiful vede kapelu k rockovějšímu zvuku. Na závěr předchozí desky tvořený skoro půlhodinovou kompozicí The Greatest Show On Earth na novince Nightwish navazují další dlouhou skladbou Music, rockové směřování potvrzuje následující Noise. O tom, že kapela stále patří k žánru symfonického metalu, svědčí operními exhibicemi zpěvačky vyšperkovaný Shoemaker, ale zdá se, že Nightwish je tahle žánrová vesta už delší dobu příliš těsná.

Takřka čistým folkrockem je totiž píseň Harvest, Procession místy zní jako muzikál a výborná vícevrstevná skladba Tribal je zase výletem metalistů do světa world music a příležitostí ukázat se pro bubeníka Kaie Hahta. K pestrosti nahrávky přispívá Donockleyho zpěv v úvodu Harvest a výrazný hlasový podíl basáka Marka Hietaly na skladbě Endlessness, která uzavírá tu "normálnější" část desky.

První den Metalfestu: Amfiteátrem v Plzni otřásli Nightwish či Sonata Arctica. Očekává se rekordní návštěva

Filmovou hudbu raději ne

Posluchačí, kteří mají rádi Nightwish v podobě energické show, jakou před dvěma lety přivezli do pražské O2 areny, kde představili kompilační album Decades, by měli následující All The Works Of Nature Which Adorn The World vypustit. Vydýchat tuhle záležitost totiž mohou jenom nekritičtí obdivovatelé Holopainena, který se pustil na tenký led instrumentální symfonické tvorby.

Pokus připomínající filmovou hudbu nezachrání charismatický hlas průvodkyně, britské herečky Geraldine James, ani odkaz na nejstarší dochovanou melodii na světě, kterou vytvořili před 3 400 lety arménští předkové a věnovali ji bohyni ovocných sadů Nikkal. Holopainen by se neměl snažit přiblížit tvorbě mistrů filmové hudby Hanse Zimmera, Johna Williamse, Ennia Morriconeho nebo Jamese Hornera, stejně jako oni se nepletou do rocku a metalu.

Nicméně Nightwish na novince zůstávají zajímavou kapelou, kterou je nutné ocenit za to, že se nesnaží za každou cenu kopírovat postupy vedoucí k předchozím úspěchům. Ale náročné fanoušky jejich novinka asi příliš nenadchne, přestože byla patrně natočena s dobrými úmysly. Ty, jak známo, často vedou do pekla.

text: Roman Jireš

Témata: Nightwish, Floor Jansen, symfonický metal