RECENZE: Hrdinka naší doby Vladivojna La Chia vydala nahrávku, jaká se v Česku neslyší často

Vladivojna La Chia

Hrdinům naší doby

Skladby:
Anna, Myši, Sníh, Nána, Láptě

5 trax / 26 min

Vydavatel: Supraphon

Může to působit jako obyčejná floskule: o kolika takových nahrávkách, které se "jen tak neslyší" jste se za poslední dobu dozvěděli? Veškeré tyto soudy jsou navíc čistě subjektivní záležitostí, i tak si ale troufám tvrdit, že Vladivojna La Chia vytvořila něco doslova neslýchaného. Něco, z čeho už na první poslech cítíte osobní i umělecký přesah a co přitom nesmrdí artistní nudou.

S tvorbou sovětské básnířky Anny Barkovové, která strávila takřka třicet let života v gulagu, se Vladivojna La Chia poprvé setkala skrze hudbu k filmu 8 hlav šílenství. Posléze vyšel (trochu netradiční) stejnojmenný soundtrack - nikoliv přímo hudba k filmu, ale písně, které z něj vychází. Následoval recitál, ve kterém s Vladivojnou vystupovalo její 4Trio a herečka Gabriela Míčová v roli Anny. Cestu s Barkovovou Vladivojna uzavírá nyní.  

ROCKBLOG: Vladivojna La Chia - Objevování a přibližování se k Anně Barkovové bylo velké dobrodružství

Anna, skladba, která nahrávku Hrdinům naší doby otevírá, vás nejprve obklopí něžnými tóny, co hladí a konejší - k nim se posléze přidává Vladivojnin zpěv. Chvíli to trvá, ale pak si uvědomíte, že tu něco nehraje. Text totiž vůbec není pohlazením. Naopak. Jde o syrovou báseň, ve které si Barkovová s dost černým humorem předpovídá smrt a to, co po ní bude následovat. To, jak s ní naloží literární kritici a historici.

Vladivojna La Chia interview: Improvizaci miluju, ale práci pod tlakem nenávidím

Díky zhudebnění, které je v kontrastu s textem, získává sdělení textu ještě daleko větší naléhavost. Posléze skladba graduje, hudba se začíná atmosférou přibližovat textu. Něhu střídá exprese. Vladivojna prý na zhudebnění této básně pracovala vůbec nejdelší dobu. Uchopení textu jí prý zabralo hodně času. Zvládla ho však dokonale - právě díky kontrastnímu zhudebnění se totiž zdůrazňují jeho další vrstvy. Je v něm hrůza a černý humor, ale i zvláštní druh něhy. 

Zhudebněné životní drama

EP Hrdinům naší doby není pouhou sbírkou několika skladeb, ale uceleným zhudebněním životního dramatu. Za tuhle větu by se mi možná sama Barkovová vysmála, ale ať už znáte její životní osud (případně jste viděli film 8 hlav šílenství), nebo ne, z celé nahrávky cítíte sevřenost právě skrze básně téhle sovětské umělkyně. Navíc máte dojem, jako kdyby texty zhudebňovala její blízká kamarádka. Inu... pět let práce dělá svoje. 

Proto ono tvrzení o nahrávce, jakou v Česku jen tak neuslyšíte. V době, kdy většina kapel a interpretů zkrátka rychle napíše písničky, které pak nahraje, aby následně v rozhovorech mohli hovořit o "neuvěřitelném vývoji ve zvuku" nebo o "nejosobnější nahrávce vůbec". U těch, kteří jsou na scéně déle pak o "návratu ke kořenům". V těchto časech, kdy alba často působí spíše jako alibi pro nové turné, se málokdy setkáme s tím, aby tvůrce žil tak dlouho ve společnosti jednoho tématu a vytěžil z něj všechno.

Zrovna Vladivojna La Chia si navíc trávení takového množství času ve společnosti sovětské básnířky nezvolila proto, že by neměla invenci nebo že by jí chyběly nápady. To rozhodně ne. Z hudby k filmu, následného soundtracku i nynějšího EP totiž slyšíme, jak k ní osud Barkovové promlouval s větší a větší intenzitou. Dá to rozum: hudba k filmu i vydaný soundtrack (na kterém zpívají nejrůznější interpreti z vod alternativy i popu) je něčím docela jiným než EP. To neznamená, že by předchozí dvě věci nestály za poslech. Ne, všechny tyto projekty i živé provedení recitálu byly cestou, která k EP Hrdinům naší doby vedla. 

Nahrávka prakticky nemá slabé místo, jak už bylo zmíněno výše: každá skladba představuje svébytný dílek do mozaiky zhudebněného životního dramatu, které rozhodně stojí za poslech. Monumentální úvodní Anna byla zmíněna, Sníh zase přinese deklamování "raději do hromadného hrobu, raději shodit všechno z ramenou...", ze kterého opravdu zamrazí v zádech.

A tvrdá ruská zima, kterou si Barkovová musela vytrpět v lágrech, zní i v refrénech závěrečné katarzní Láptě. Zima, která zalézá za nehty stejně jako melodie: chytlavá, ale ne podbízivá. Ať už kvůli tomu, že texty tohoto typu zkrátka nemohou znít podbízivě, nebo (a to především) kvůli tomu, že taková osobnost jako Vladivojna La Chia se zkrátka nepodbízí. I kvůli tomu je hrdinkou naší doby.

Text: Marek Blažíček, foto: archiv

Témata: Vladivojna La Chia, Anna Barkovová, Aneta Langerová, 8 hlav šílenství