RECENZE: Ewa Farna dává na Umami ochutnat kvalitní pop, písně snesou srovnání se světovou scénou

Ewa Farna

Umami

Skladby:
Umami, No ne, Zkráceno v překladu, Tělo, Vařím z vody, Klid, Reinkarnační, Verze 02, Sama doma, Ross & Rachel, Smutná, Umamy (Kořeny a křídla)

12 skladeb / 33:37 min

Když se letos v červnu na newyorském Times Square objevila tvář Ewy Farne, šlo pro českou hudební scénu a stejně tak i zpěvačku o velkou chvíli. Spotify se pravidelně v rámci mezinárodního playlistu Equals snaží upozornit na nerovnoprávné podmínky žen v hudebním průmyslu. A píseň Tělo, tedy úplně první singl z nového alba Farne, se stal součástí propagace streamovací služby. Nutno říci, že právě Tělo působí na české scéně trochu jako zjevení. Motiv přijetí vlastního těla takového, jaké je, byl v zahraniční popové tvorbě běžný už před lety, když například Kanaďanka Alessia Cara zpívala svůj hit Scars to Your Beautiful. V Česku jde však o něco nevídaného. Farna se představuje jako sebevědomá popová zpěvačka s moderním hudební produkcí a potenciálem zhitovět.

Příběh českého hitu: David Stypka, Ewa Farna - Dobré ráno, milá

Samotný název alba odkazuje na takzvanou pátou méně známou chuť Umami a pojí se s otvírákem novinky. I když spíše než o plnohodnotnou skladbu jde o gospelové intro. Celkově je překvapivé, kolika hudebními směry se zpěvačka vydala, protože například o kus dál ve Zkráceno v překladu nabízí chytlavou melodii v rytmu funky s příjemným retro nádechem. Nechybí ale ani songy s elektrickou kytarou, se kterou se pojí většina její kariéry. Mezi ně patří třeba Ross & Rachel.

Mezi hity, které rezonovaly ještě před vydáním novinky, patří i No Ne. Podobně jako Tělo jde o píseň s jasným poselstvím o tom, že nesouhlas je důležitý. Ať už si píseň posluchač vyloží v kontextu sousvislosti s kampaní #MeToo, nebo zkrátka jen jako vytyčení svých hranic, má skladba právě to, co na české scéně zoufale chybí. Silný popový hit, který nabízí message s přesahem. 

Je úsměvné, že letos tomu je patnáct let, kdy se Ewa Farna ptala "Měls mě vůbec rád?". Tehdy to vypadalo, že se její pěvecká kariéra bude ubírat spíše směrem k poprocku po vzoru rebelky té doby, Avril Lavigne. Právě ke zmiňované skladbě se vrací v písni Verze 02, v níž se ohlíží za svým mladším já a výborně pracuje se svým hlasovým rozsahem.

Desku zakončuje dojemná skladba se silným textem, Umamy. Zpěvačka ji napsala pro svého syna a dokonale v ní vyjadřuje pocity asi každé mámy. "Vím, že přijde den, kdy se budeš trápit a mě to bude trápit, že chceš být na to sám, uděláš chyby, každý to tak má," zpívá Farna a dává tak albu nejlepší tečku, jakou mohla.

Album Umami je směsicí třinácti skladeb, které jsou někdy možná až moc rozutíkané do všech koutů. Což trochu kazí jeho celkový dojem. Páteř desky však tvoří silné popové hity, které mají co říci, a díky kterým je Farna bezesporu v současnosti jednou z nejlepších interpretek u nás. 

Text: Tomáš Kocian, foto: archiv Ewy Farne
Témata: Ewa Farna, Umami, album, recenze