RECENZE: Billie Eilish na novince Happier Than Ever ukazuje, že umí udělat vyzrálou desku

Vydáno 03.08.2021 | autor: Tomáš Kocian

Představovat někoho, kdo před pár lety místo klepání na dveře rádií rovnou vyrazil ty vedoucí do první popové ligy, je asi zbytečné. Billie Eilish se svým debutem When We All Fall Asleep, Where Do We Go? byla před dvěma lety úplně všude. Na novince Happier Than Ever společně s Finneasem už netvoří vyloženě velké hity, spíše si pohrává a dává záležet na konstrukci písní.

RECENZE: Billie Eilish na novince Happier Than Ever ukazuje, že umí udělat vyzrálou desku RECENZE: Billie Eilish na novince Happier Than Ever ukazuje, že umí udělat vyzrálou desku

Billie Eilish

Happier Than Ever

Skladby:
Getting Older, I Didn´t Change My Number, Billie Bossa Nova, my future, Oxytocin, GOLDWING, Lost Cause, Halley´s Comet, Not My Responsibility, OverHeated, Everybody Dies, Your Power, NDA, Therefore I Am, Happier Than Ever, Male Fantasy

16 skladeb / 56:15 min

Vydavatel: Darkroom/Interscope Records

Americká zpěvačka a skladatelka má za sebou naprosto nevídaný úspěch. První album vydané v pouhých sedmnácti letech a následující raketový sled událostí počínaje hned několika gramofonky z předávání nejprestižnějších hudebních cen na světě Grammy, vlastní dokument, nazpívání písní k nové bondovce a k tomu i pár zápisů v Guinessově knize rekordů. To vše okolo alba, které vzniklo nenápadně v pokojíčku a s producentským dohledem vlastního bratra. Ale tuhle story už všichni známe, pojďme k novince. 

RECENZE: Billie Eilish ve svém dokumentu odhaluje své opravdové já. Hlubší vhled do jejího života ale nečekejte

Happier Than Ever můžeme brát jako novou kapitolou v životě zpěvačky. Co u jiných interpretů může znít jako to nejohranější klišé sloužící převážně jako otřepaný marketingový trik, je v tomto případě na pozadí událostí posledních měsíců konstatování holého faktu. Zpěvačka před několika měsíci oznámila že se prala se svým tělem a že jej už definitivně přijala. Při té příležitosti se nechala nafotit pro známý časopis Vogue. Jako by to všechno chtěla říci už v první písní Getting Older. Billie přiznává, že je šťastnější, a to i přesto, že jí na bedra přibylo více starostí. 

Zpěvačka není zrovna tím, kdo by si ve slávě vyloženě liboval. Dokazuje to skladba Billie Bossa Nova. Příjemně plynoucí píseň s rytmicky pravidelným ťuknutím do perkusí nechává vyniknout zpěvaččinu oblíbenou hlasovou polohu v pološepotu. Snad právě proto, aby nikdo krom autorčina milého neslyšel, jak moc jsou slavné osobnosti v současnosti zranitelné nejen skrz digitální technologie. ,,Některé informace nejsou ke sdílení/ Při check-inu používej různá jména." Ublížit zpěvačce mohou ale i lidé z jejího okolí, což zmiňuje v Your Power. Řeč je o sexuálním nátlaku. Jestli jde o reflexi toho, jak se v hudebním průmysl chovají někteří manažeři a producenti k ženám, nebo jde o něco osobnějšího, už se nedozvíme. 

Možná už někde v půli desky přijde na posluchače pocit, že název alba tak trochu klame. I zpěvaččin výraz na přebalu desky působí poněkud ztrápeně. Do toho se přidá ještě píseň Not My Responsibility. Nejde ani tak o skladbu, jako spíše naštvaný proslov o předsudcích včetně misogynního chování do minimalistického hudebního podkresu. Billie Eilish se dost možná zbavila svých depresivních chmur a příšer z předchozí desky, stále ale inklinuje k neveselým tématům a problémům, které ovšem nezní nijak dětinsky. Dost zajímává je v tomto ohledu My future. Přemýšlení o své budoucnosti a vztahu k sobě samé zabalené do jednoho z nejvíce procítěných pěveckých výkonů. Zároveň také hraje na mnohem pozitivnější strunu. 

Eponymní Better Than Ever se dá popsat jako vyprávění o dvou dějstvích. V první části líčí nešťastnou lásku, bez které je ale šťastnější než kdy předtím, jen za doprovodu ukulele. V druhé části nabere hlas na síle a z klasického, mnohdy až velmi odevzdaně znějícího zpěvu, přejde během chvíle k sebevědomějšímu výrazu. Vše vygraduje řinčící elektrická kytara společně s mnohačetnými vokály. K podobnému rozbití ucelenosti skladeb dochází i v případě tracku Oxytocin. Takzvaný hormon lásky tu rozehrává slovy Billie ,,špatné věci", s obavou, že je přes zeď uslyší sousedé. V refrénu dost připomíná například tvorbu Wolf Alice, a to hlavně díky použité ozvěně, která jejímu hlasu dodává na drzosti.

Billie Eilish na svém druhém albu překvapuje tím, jak moc si opět dokázala vyhrát se zvukem a kompozicí alba. Zase si to dokázala udělat po svém a tentokrát ještě autentičtěji, než v případě jejího debutu. Necílí na rádia, ty už jsou pro její generaci mrtvým médiem. Tomu přizpůsobuje obsah i formu. Nesnaží se, aby za každou cenu vznikl nový Bad Guy a hity, které vystřelí na vrchol hitparád. Zaměřuje se na kvalitu, což se cení. Zvláště pak u mladých interpretů, které vlivem velkých vydavatelství, kolikrát kola šoubyznysu semelou a zacyklí se v šablonovité tvorbě, která na cílové publikum prostě funguje. Billie společně s bratrem Finneasem, na kterého by se nemělo zapomínat, jelikož má na albu lví podíl v produkční práci, udělala velice vyzrálou desku, kterou byste od mladé hvězdy popu nečekali. 

Text: Tomáš Kocian, foto: Universal Music
Témata: Billie Eilish, Finneas O'Connell, Happier Than Ever

4,50

čtenáři

hlasuj
zavřít