RECENZE: Biffy Clyro obchodují s emocemi. A jde jim to skvěle

Biffy Clyro

Ellipsis

Skladby:
Wolves Of Winter, Friends And Enemies, Animal Style, Re-Arrange, Herex, Medicine, Flammable, On A Bang, Small Wishes, Howl, People

11 trax / 38:57 min

vložte odkaz, text nemažte

Vydavatel: Warner Music

Stejně jako pražský koncert, i desku otevírá píseň Wolves Of Winter, což byl také první singl z nového alba. Ostré bicí, impozantní kytary, komplikované melodie, naléhavý zpěv - vše je na svém místě a vy víte, že staří dobří Biffy v novém kabátě budou opět stát za to.

A oni se dokonce překonávají. Kapela avizovala, že u novinky čerpala z mnoha hudebních stylů, o čemž se posluchač může přesvědčit hned u další pecky Friends And Enemies. Ačkoliv by se z počátku mohlo zdát, že jde o popovou záležitost, ostré kytary vás upozorní, na jaké jste adrese. Ale tak jednoduché to mít nebudete, jelikož dětské vokály v závěru očekávaný koncept opět rozhodí. V dobrém slova smyslu.

LAŠKUJÍ S COUNTRY I HIP HOPEM

Animal Style, který je oficiálně druhým singlem a byl obdařen i parádním klipem, dělá čest svému jménu. Je tak syrově návykový a podmanivě zvířecí, že vás na chvíli zasekne na místě a donutí zmáčknout Repeat hned několikrát za sebou.

V Re-arrange přijde naprostý zvrat, Biffy zde zabrnkají na romantickou notu a zabrousí do r'n'b stylu. Takhle černé na bílém to zní děsivě, ale téhle kapele to prostě spolknete i s navijákem, stejně jako dojemný, až trošku cheesy text, jenž si s hlavou hrdě vztyčenou může střihnout snad jen Simon Neil a pořád bude za drsňáka. Zpovídá se tu své manželce a omlouvá se jí za těžké období, kterým s ním nedávno musela projít.

Herex je skladba postavená na silném textu s typickými "biffyovskými" kytarami, v následující Medicine ale skotská trojka opět uskočí do neprobádaných vod. Díky španělce a něžné melodii zní Medicine až téměř folkově, což však není nic proti Small Wishes, kde si Biffy bez začervenání vezmou na paškál country. Mezitím si ale ve Flammable zaflirtují s hiphopem a v On A Bang, která mimochodem také zazněla na koncertě v Praze, opět nechají rozeřvat kytary i Simonův ječák v divokém rytmu podpořeném ostrými bicími.

Biffy Clyro interview: Jsme kapela, která funguje v trilogiích

BALZÁM, CO NEHŘEJE HNED NAPOPRVÉ

Rozradostněná skladba Howl by osamoceně možná ničím příliš nezaujala, v zástupu ostatních skladeb do počtu funguje dobře. Závěrečná People s klavírním intrem je pak příjemným zklidněním za barevnou a divokou jízdou. "My head’s a fucking carnival," zpívá Simon Neil v songu Animal Style. A přesně takový pocit máte i z alba. Stejně jako je karneval pestrou pastvou pro oči, je Ellipses rozmanitým balzámem pro uši i duši. Jen mu dát víc než jedno přehrání.

LIVE: Vodník z Biffy Clyro utopil Lucernu ve vlastním potu

Na první poslech totiž máte pocit, že se vlastně moc nezměnilo a ti tři Skoti se prostě drží zavedeného postupu, jenž jim až doteď skvěle fungoval. Na ten druhý vám dojde, že tomu tak je jen u asi tří skladeb a vzhledem k množství hudebních stylů, se kterými Biffy na desce podprahově flirtují, si říkáte, jestli se nezbláznili. Jenže jak zjistíte u třetího poslechu, ono to funguje. Navzdory tomu, že se Biffy Clyro nechali ovlivnit folkem, country, hiphopem i r'n'b, působí album neuvěřitelně kompaktně, a přesto vás na každý další poslech nepřestává fascinovat něčím novým, čeho jste si předtím nevšimli.

Biffy Clyro se nějakým nevtíravým způsobem dovedou zavrtat pod kůži. Umí vám doslova vyzpívat z hlavy radost i žal. Jejich skladby jsou jako sůl na vaše otevřené rány, a přesto nepřestáváte poslouchat, protože díky nim vám do uší proudí život. Biffy Clyro vzbuzují emoce tak jako málokterá jiná kapela. A dokud to dokážou, je všechno v pořádku.

text: Marta Pušová, foto: Tomáš Vlach

Témata: Biffy Clyro, Simon Neil, James Johnston, Ben Johnston, Lucerna, rock