LIVE: Třetí den Colours Of Ostrava: Byla Caro Emerald hvězdou, nebo hrála pro hospodyňky u plotny?

COLOURS OF OSTRAVA - DEN TŘETÍ
DOLNÍ OBLAST VÍTKOVICE
16. 7. 2016

Počasí třetímu festivalovému dni vůbec nepřálo, bylo chladno a celý den propršelo. Naštěstí to návštěvníky neodradilo a dorazilo jich hojné množství, byli vybaveni nejrůznějšími pláštěnkami a holínkami. Šlo o nezbytnou výbavu pro ty, co chtěli "přežít" a hlavně si užít den.

FOTOREPORT: Colours Of Ostrava: Sobota opět ve znamení deště, ale i výjimečné Caro Emerald, Kodaline a Dj Boys Noize

Lake Malawi v čele s Albertem Černým hráli na hlavní stage už v odpoledních hodinách. Písněmi Coco a Your House vzpomínali na Charlie Straight, ale došlo i na songy z jejich debutového alba We Are Making Love Again i novinky z chystaného alba. Albert se nezalekl deště a sešel z pódia na rampu blíž k divákům, kde prozradil, že se jednalo o jejich zatím největší koncert.

CARO EMERALD ZPÍVALA O VELKÉM ZADKU

Z domácích kapel zaujaly i funková partička Monkey Business a formace DVA. První překvapili svým netradičním "ohozem", pro vystoupení si vybrali křiklavé fosforové kostýmy, a Matěj Ruppert bavil fanoušky svým hlasovým, tanečním a showmanským uměním. Předvedl striptýz, při kterém ukázal trenýrky se stylovým nápisem Colours Of Ostrava. Na samotný konec setu zazněly Slim Jim od Sexy Dancers a Piece Of My Life. 

LIVE: Of Monsters And Men, éterické dámy a mrazivá elektronika - severní vítr zavanul Ostravou

Manželé Kratochvílovi aka DVA vystoupili se svým introvertním alternativním projektem jako poslední na české stage. Hypnotická meditační hudba této dvojice lidi doslova očarovala. Bára svým projevem připomínala skřeky divoženky s prazvláštním jazykem. Někdo mohl cítit podobnost s Lenkou Dusilovou a její Baromantiku. Znělo to jak z jiného světa - velmi silné vystoupení.

vložte odkaz, text nemažte

Vrcholem dne byla famózní Caro Emerald, která se svojí grupou zahrála už během odpoledních hodin na hlavní scéně svěží elektroswing, při kterém se všichni bohatě bavili - barevný pláštěnkový dav se rozvlnil do melodických tónů. Zazněl i cover All About That Bass od Meghan Trainor (v češtině skladbu nedávno vtipně přezpívala Ewa Farna pod názvem Boky jako skříň). Vystoupení bylo doprovázeno tanečními a legračními zvukovými prvky. Cara byla srdečná, celá zářila, nebála se komunikovat s publikem a šířila dobrou náladu. Určitě šlo o jedno z nejlepších vystoupení celého festivalu.

Zato irští Kodaline předvedli melancholický pop podobný začátkům Coldplay, který sice nikoho neurazil, ale ani nenadchl. Ke zklamáním dne patřili i Ať se snaží ona, jejichž výkon byl tak špatný, že se jim podařilo vyhnat lidi na déšť ze zastřešené stage. Jako host měl přijít Jakub Kohák, který se z vystoupení na poslední chvíli omluvil s tím, že jede na dovolenou. Nalepili tedy aspoň jeho fotku na balóny - ať si prý lidi do něj mohou kopnout. 

Konec třetího dne patřil německým DJ projektům Boys Noize Live a Jan Blomqvist & Band. Prvně jmenovaný to rozjel na druhé největší stage s techno a trance, druhý odehrál svůj set na menší scéně s nápaditějším provedením. Set obohatil vlastním zpíváním, doprovázeli ho klávesák a bubeník. Jednalo se o vskutku netradiční spojení. Obě vystoupení zněla zkraje svěže, po chvíli jim ale došel dech a působila monotónně. 

Poslední den festivalu se můžeme těšit na jména jako Passenger, The Vaccines, Underworld nebo Mydy Rabycad. Doufejme, že počasí se smiluje a ukáže nám svoji lepší tvář.

text: Hana Bukáčková, foto: Marek Holoubek

DRUHÝ POHLED ALENY BÍLKOVÉ

Třetí den letošních Colours se nedá nazvat jinak než zklamáním. Za poslední tři roky jsme si zvykli nejen na silnější jména, ale především jsme si stihli vybudovat důvěru v dobrý vkus pořadatelů. Obvykle se pouze stačilo procházet areálem a nasávat hudební inspiraci. Za to, že je letos procházka areálem příjemná asi jako vrážení špendlíků pod nehty, nenese samozřejmě vinu lidský faktor, přesto to na náladě nepřidá.

FOTO: Třetí den Colours: Výtečná Caro Emerald, nudní Kodaline a vytrvalý déšť

Co se ale v sobotu linulo z hlavní stage pod označením "headliner", působilo spíš jako kousky sebrané z animačního programu hotelu Hammaet v Tunisku. Caro Emerald se svou nikterak inovativní projížďkou na módní vlně electro swingu hrála asi pro hospodyňky k pečení muffinů, hodnotněji se její vystoupění popsat nedá. Ono coverovat oduševnělý song pro všechny dámy s pár kily navíc All About That Bass, vypovídá o intelektuální úrovni show dostatečně.

Zabijákem veškerých nadějí se v závěru dne (opět na main stage) stali Thievery Corporation. Tak nesourodou show byste těžko pohledali. Střídali žánry od reggae po trip hop, ale neobtěžovali se ani měnit atmosféru světly (proč, když můžete do lidí pálit celou dobu jasnou zelenou), stejně jako vstát z gauče uprostřed pódia. Není divu, že i publikum zůstalo usazené, svůdného totiž na téhle kapele není vůbec nic.

LIVE: Colours Of Ostrava nezastavily ani proudy vody. Energičtí M83 překonali i Tame Impala

V programu jsme měli ze známějších interpretů také slaďouše Kodaline, jejichž show v pražském Lucerna Music Baru sloužila jako důkaz, že i tentokrát jste se nemuseli bát jejich set vynechat. Kryl se s nimi totiž nejzajímavější koncert dne. Set Victorie Hanny patřil mezi ty kulturní zážitky, které se vám zaryjí pod kůži. Učitelka zpěvu a prazvláštních tradičních pěveckých technik byla schopná narvanému sálu v Gongu naservírovat ukolébavku v češtině nebo bibli i modlitbu v hebrejštině. Modlitbu, kterou se hodí pronášet pokaždé, když vyjdete ze záchoda a máte ocenit, jak vám to tělo pěkně funguje.

Meditační atmosféru rozčísávála rapem a v závěru si s hypnotickou melodií ve vysoké tónině na rtech prošla celým sálem, jako by se ve svých lehkých bílých šatech vznášela. Osobnost, ze které vyzařuje vnitřní světlo, zvedla sál při potlesku ze židlí. Právem. Přesto je tato zkušenost důkaz, že se letos Colours vrátily o několik let zpátky do dob, kdy jejich největší doménou byla world music.

No a konečně interpret, kterému se nedalo samozřejmě vytknout ani zbla - electro s*it top úrovně, několikrát oceněný Boys Noize. Skrytý v konstrukci připomínající torzo náklaďáku, v pásech reflektorů a s tripoidními vizuály, kde nechyběla cesta do vesmíru ani právě teď tak aktuální záběry z potlačování demostrace a vzkazem "national emergency warning". Boys Noize mixoval celým svým tělem a ve víru totálního nákladu se tříbily jeho největší hity.

Na jeden celý festivalový den doposud nejsilnějšího festivalu v Česku je to ale trochu málo.

text: Alena Bílková, foto: Marek Holoubek

Témata: Colours Of Ostrava, Caro Emerald, Kodaline, Boys Noize, Lake Malawi, Monkey Business, DVA, Ať se snaží ona, Thievery Corporation, Victoria Hanna, festivaly