RECENZE: Prince je zpátky. Funk mu jde lépe než rock

Prince ve vídeňské Stadthalle v červnu 2014

Nové nahrávky na sebe poutaly pozornost nejen proto, že si Prince vzal na jejich přípravu tolik času, ale také proto, že vyšly u labelu Warner Music. Se stejným vydavatelstvím měl v devadesátých letech závažné problémy, a aby se vyvázal ze smlouvy, nechal sám sebe dokonce pomyslně umřít. Na celou dekádu se vzdal jména Prince a používal jiné pseudonymy. Asi nejznámější je symbol používaný místo jména. Ke jménu Prince se vrátil až v jednadvacátém století, kdy smlouva s Warner Music už vypršela.

• LIVE: Prince slavil ve Vídni narozeniny tříhodinovou funkrockovou salvou

Art Official Age je deska klasického Prince, který míchá RnB s funkem. Posluchače může trochu vylekat úvodní Art Official Cage s kolovrátkovým rytmem a intrem jak od pochybného italského DJe. Ve skladbě ale Prince propojuje několik odlišných žánrů pop music a už poněkolikáté se představuje jako velice všestranný umělec. Zazní zde funková basa, taneční rytmika, rap, operní vokály, rocková kytara i prvky arabské muziky. Nejvíce se Princovi podařily pomalé písničky, zejména This Could Be Us a Breakdown, v nichž opět dominuje jeho typický falzet. Američan je stále králem funku, což dokazuje ve skladbách Breakfast Can Wait, The Gold Standard a FunkNRoll. Umělec hýří sexuální energii v RnB skladbách, konkrétně se jedná o Clouds, U Know nebo What It Feels Like. Škoda, že se na album nevešel podařený singl FallInLove2Nite, který Prince představil v první polovině letošního roku a jenž patří mezi to nejlepší, co v posledních letech stvořil.

• AUDIO: Prince nahrál píseň k seriálu a založil si instagram

Druhé desce zase schází skladby Rock and Roll Love Affair a Scredriver z loňska, které by sem skvěle zapadly. Album PlectrumElectrum Prince nahrál se svou nejnovější kapelou 3rdEyeGirl a útočí zejména na příznivce rockové muziky. První polovina desky se divá do minulosti a při troše představivosti se lze jejím poslechem přenést do šedesátých a sedmdesátých let, kdy byla hudba psychedeličtější a syrovější. Dominujícím prvkem je zde jednoznačně elektrická kytara. Druhá půlka alba už koketuje s dalšími žánry, a to zejména funkem a popem. Některé melodické linky jsou snad až příliš jednoduché a dobrý dojem kazí i ženské vokální výkony, které jsou jen průměrné - hlasy postrádají jakékoliv charisma.

Prince oběma disky opět dokázal, že má svou hlavu, ve které se občas - vlastně poměrně často - rodí vydařené hudební nápady. Zároveň ale nemá cenzora, který by mu pomohl razantně krátit a vytvořit bezchybné dílo. Obě nové desky ale dokazují jedno - zatímco ve funku a RnB je Prince doma a umí psát skladby, které jsou novátorské, v rockové muzice se spíš ohlíží zpět.

PRINCE
ART OFFICIAL AGE
Warner Music
13 trax / 53:16 min

Tracklist: Art Official Cage, Clouds, Breakdown,The Gold Standard, U Know, Breakfast Can Watt, This Could Be Us, What It Feels Like, Affirmation I & II, Way Back Home, Funknroll, Time, Affirmation III

BEST TRAX: This Could Be Us, Breakfast Can Wait, Breakdown
ZKUS TAKY: Justin Timberlake – The 20/20 Experience, Pharrell Williams – G I R L,  Jose James – While You Were Sleeping

5/7

PRINCE & 3RDEYEGIRL
PLECTRUMELECTRUM
Warner Music
12 trax / 42:08 min

Tracklist: Wow, Pretzelbodylogic, Aintturninround, Plectrumelectrum,Whitecaps, Fixurlifeup, Boytrouble, Stopthistrain, Anotherlove, Tictactoe, Marz, Funknroll

BEST TRAX: Wow, AnotherLove, RockNRoll
ZKUS TAKY: Lenny Kravitz – Strut, Prince – Chaos and Disorder, Jimi Hendrix – Electric Ladyland

3/7

text: Daniel Maršalík