Vydáno 31.10.2013 | autor: redakce
Patricie, protentokrát stylizovaná do divoženky ze šedesátek, vypustila v polovině října do světa své druhé album. Či spíš květinový herbář? Deska nesoucí název Iris se tváří se docela jinak, než jak si na mladou naději po debutové Obamamanii fanoušci zvykli.
PATRICIE
IRIS
EMI/Monitor/Virgin
13 trax / 41:38 min
Tracklist: Iris, Homoideal, Anděl, Komunistická, Nahá, Dítě květin, Pan impotentat, Škola krásy, Pospolu, Lampa, Teny, Broučci, Life in Grey /Uk version/
Patricie se do práce na druhém albu pustila už loňský podzim, ale do světa se dostalo až teď. A rozhodně nelze o správnosti načasování pochybovat, protože vedle téhle významné události vyrazila se svou doprovodnou kapelou jako předskokanka na Černobílé turné s Lucií Bílou. Album Iris tak bude představeno širšímu publiku. Jestli se na ohromném turné Patricie setká s úspěchem, je prozatím hádankou. Jisté ale už teď je, že deska se zcela vymyká standardům a to i těm zpěvaččiným. Od country a folku se otočila směrem k vinylovému popíku, rozverným melodiím a květinovým věncům ve vlasech. Krok k úspěchu?
Celé album na jeden (a zejména ten první) poslech splývá takřka v jeden tón. V líbivý popíček, který sem tam evokuje éru Rebelů, nadechuje se v šedesátých letech a místy působí roztomile rozverně. V kombinaci se zpěvaččiným výrazným a poměrně vysoko posazeným hlasem, je tedy radno songy dávkovat postupně.
V poměrně minimalistickém a místy až nahém hudebním provedení pak do popředí jako zásadní moment vstupují texty. A u Iris s tím přichází zároveň i zásadní problém. "Kašlu na šedej svět, iris ho přebarví hned či dítě květin jsem a vyskočit do bezvětří chci" se textově nachází někde na pomezí dívčího deníčku nebo holčičího tlachání kdesi u poháru v cukrárně. Ačkoliv se Patricie nehalí do angličtiny, za což lze jen zvednout palec nahoru, texty místy připomínají dětské říkanky. Na místě je tedy otázka, do jaké míry jsou slova jen hrou a ve kterých momentech už je to myšleno vážně. Přesto je ale určitá naivita Iris vzhledem k věku zpěvačky sympatická. Alespoň se na rozdíl od některých svých kolegyň ve stejné věkové kategorii nepouští do pokusů o dojem vyzrálé a životem ošlehané zpěvačky.
Možná právě proto nezbývá než se ptát, jaké posluchače si Patricie díky zvláštně plochým textům a nevýrazným tonům získá? Zcela jistě by se hodila do setlistů tancovaček pro děti a dost možná se stane idolem pro něžná srdíčka těsně před pubertou. Těžko ale říct, zda mezi dvanácti skladbami je vůbec nějaký aspirant na masovější hitovku, která by se zabydlela v českém éteru, a rádia by nám jí připomínaly několikrát denně. Možná nás ale Patricie ještě něčím překvapí!
BEST TRAX: Komunistická, Broučci, Homoideal
ZKUS TAKY: Olga Lounová - Rotující nebe, Monika Bagárová - Shining, Tereza Kerndlová - Schody do nebe
Martina Černá
2/7
0,00
čtenáři
hlasuj