Příběh českého hitu: Marta Kubišová - Modlitba pro Martu

Píše se rok 1968 a hudební dramaturg tehdejší Československé televize Jiří Malásek (shodou okolností otec Petra Maláska, který Martu Kubišovou doprovázel na klávesy několik let) předává skladateli Jindřichu Brabcovi scénář. Ten je určen k závěrečnému dílu tehdy velmi populárního seriálu Jaroslava Dietla Píseň pro Rudolfa III., v němž je vymezen prostor pro několik písní. Právě ty má Brabec spolu s textařem Petrem Radou vytvořit.

Marta Kubišová zpívala s vyprodanou Lucernou Modlitbu pro Martu

Finální píseň má nazpívat Marta Kubišová. Sám Dietl si přeje, aby měla slavnostnější, trochu honosný charakter. Petr Rada se dává do práce. Použije i osvědčenou citaci Komenského "vláda věcí tvých..."

Ale do celého procesu přichází 21. srpen. Píseň se musí urychleně dokončit, natočit dříve, než se předpokládalo. Ve vysílání se dokonce objeví dříve než zmiňovaný závěrečný díl seriálu. Marta Kubišová zpívá Modlitbu pro Martu na Staroměstském náměstí.

BUBENÍK KAREL ČERNOCH

O tři dny později se měli zúčastnění sejít v nahrávacím studiu na pražské Petynce. Fiat Jindřicha Brabce ale při cestě schytá u Libeňského mostu tři průstřely od sovětské armády. Do studia dorazí Brabec naprosto otřesený a rozklepaný. Během nahrávání pak Martu Kubišovou doprovází na piáno Angelo Michaljov a na bicí pěvecký kolega Karel Černoch.

Marta Kubišová interview: Zpívání mi chybět nebude. Nestýskalo se mi po něm, ani když jsem zpívat nesměla

Vypráví se, že když Kubišová na druhý den prochází kolem Prašné brány, lidé ji zastavují, aby jí řekli, jak nádherná píseň vznikla a co pro ně znamená. "Uslyšíme ji ještě někdy?" ptají se. Televize tehdy kvůli okupaci vysílá každý den z jiného místa a nikdo netuší, jak dlouho ještě bude v necenzurované podbě fungovat.

Jaké byly další osudy dnes již nesmrtelné Modlitby? Seriál i píseň dostaly zákaz vysílání a jakéhokoliv dalšího šíření. Petr Rada emigroval. Skladatel Jindřich Brabec, který pracoval i jako dramaturg v rozhlase, z něj byl "odejit", jako se to tehdy stalo i mnohým dalším.

ZÁKAZ A DALŠÍ VLNY REZONANCE

Nejsmutnější osud stihl Martu Kubišovou. Ta byla doslova vymazána z naši hudební historie, a to na dlouhých dvacet let. Až v roce 1989 zazněla z balkónu pražského Melantrichu její Modlitba pro Martu znovu. Stala se jedním ze znaků sametové revoluce tak, jako byla kdysi symbolem odporu proti okupaci Československa.

A tím příběh tohoto hitu stále nekončí. Teprve v roce 2019, k příležitosti třiceti let od sametové revoluce, se píseň dočká svého oficiálního videoklipu. 

text: Alena Kaňová

Témata: Marta Kubišová, Modlitba pro Martu