Max Cavalera: Metalu věrní zůstaneme

VLASTNÍ CESTOU
„Milovali jsme Slayer, ale texty o Satanovi mě moc nebraly,“ říká o svých začátcích Max. „Když žiješ v Brazílii v chudinské čtvrti, tak ti ďábel nebo pentagramy nenaženou tolik strach jako policie. Když tě chytne policie a hodí tě do cely, nikdy nevíš, jestli ráno vůbec vylezeš živej.“ A tak stejný vliv jako Slayer, Iron Maiden nebo Metallica (jejichž alba byla vůbec první, která si Max koupil) na něj měly také americké hardcorové spolky jako Discharge nebo Bad Brains. „Nikdy jsme nebyli typicky metalová kapela, v naší hudbě bylo i hodně punku a lidi kolem hardcorové scény nás vždycky respektovali,“ dodává Cavalera.

Na rozdíl od klasických metalových spolků je Max smířlivější k náboženství. Prohlašuje se za spirituálně založeného člověka a obdivovatele některých náboženských vůdců. Nicméně popírá, že by patřil k organizované církvi. „Podívej se na Krista. Kamarádil se s chudinou, prostitutkama a lůzrama, zatímco zmrdy, kteří se dneska oháněj jeho jménem, zajímají jen prachy a vyšší společnost.“ Možná cituje Ježíše jako jeden ze svých vzorů, ale mezi křesťany ho radši neřaďte. „Kdybych se měl stát křesťanem, znamenalo by to přijmout spoustu věcí, které nenávidím. Křesťané jsou ve svých názorech strašně uzavření. Někdy mi připomínají hudební fanoušky, kteří jsou schopní poslouchat jenom jeden styl.“

VELMI KŘEHKÉ VZTAHY
Max natočil se Sepulturou šest alb a to poslední - Roots z roku 1996 - obsahuje také revoluční fúzi metalu a hudby brazilských indiánů. Po jeho vydání jim ležel svět u nohou, uvnitř kapely to ale pěkně vřelo. Spory vyvrcholily, když Max a jeho žena (a zároveň manažerka Sepultury) Gloria odletěli v prosinci 1996 těsně před koncertem zpět do Ameriky poté, co se dozvěděli o tragické nehodě Gloriina syna z prvního manželství. Kapela musela koncert odehrát bez Maxe a později mu naznačili, že Gloria musí jako manažerka odstoupit. Max zareagoval nekompromisně a kapelu opustil.

„Dneska bych už tu situaci asi řešil jinak,“ vzpomíná Max na události při roztržce. „Byli jsme mladí a neklidní.“ Sepultura pokračovala dál s novým zpěvákem, ale když v roce 1998 vydala první album bez Maxe, které se ovšem moc neprodávalo. Zato bezejmenné album nové Maxovy kapely Soulfly prodalo dvakrát více desek než Sepultura. Fanoušci rozhodli, na čí straně sporu stojí a zatímco Sepultura s každým dalším albem ustupuje pomalu ze slávy, Soulfly zůstávají na vrcholu. „Některý kapely se dostanou na vrchol příliš rychle a vyprchá z nich všechna energie. Mají všechno, co chtěly a už nemají důvod, aby se snažily. Začít se Soulfly úplně od nuly bylo hodně těžké. Ale když se ohlédnu, byla to asi nejlepší věc, co mě mohla potkat.“

RODINNÁ POUTA
Max a Igor spolu nepromluvili deset let. Starší z bratrů se odstěhoval do USA a mladší zůstal v Sao Paulu. Čas ale zacelí i ty největší křivdy. V roce 2006 Max pozval Igora do Arizony ke vzpomínce na desetileté výročí smrti svého nevlastního syna. Když už byli bráchové spolu, nedalo jim to a ve sklepě Maxova domu si zajamovali. V tu chvíli bylo jasné, že dlouhá pauza bratrské chemii nijak neublížila. „Došlo nám, že když hrajeme spolu, dějí se zázraky," směje se Max. Ještě ten večer vznikly plány na nový společný projekt - Cavalera Conspiracy. Kytary se chopil Marc Rizzo, Maxův parťák ze Soulfly, a basy Joe Duplantier z výtečné francouzské death metalové partičky Gojira. Pár  měsíců po usmíření s bratrem Sepulturu nadobro opustili Igor.

Debutové album Cavalera Conspiracy nazvané Inflikted bylo ve znamení návratu k syrovému soundu Sepultury z 80. let. K syrovému nářezu Cavalera Conspiracy sedí bezútěšné texty, na kterých Max dost možná dosáhl svého vrcholu. „Když jsme natáčeli desku, nedělal jsem ve volném čase nic jiného, než že jsem na hotelu sledoval pořád dokola tři filmy - Mechanický pomeranč, Apocalypse Now a Město bohů. Chtěl jsem z nich nasát atmosféru a napsat texty, které jakoby vypadly z těch filmů.“

Je to možná jenom náhoda, ale Andreas Kisser hned poté oznámil, že nové album Sepultury bude silně inspirované románem Anthonyho Burgesse Mechanický pomeranč. Co kdyby si tak všichni členové staré Sepultury sedli, společně pokecali nad svým oblíbeným románem a případně ukuchtili společný reunion? Rozhodně na to v nejbližší době nesázejte. Max sice v rozhovorech přiznává, že nad návratem občas přemýšlí, jedním dechem ale připomíná, že by jistí dva pánové museli spolknout svoji hrdost a uznat také svoje chyby. Bude mít tahle brazilská metalová telenovela šťastný konec? Nechme se překvapit.

text Karel Veselý  foto archiv