Vydáno 07.04.2011 | autor: Daniel Maršalík
Podle repertoáru, jaký Dan Bárta s Darou Rolins zvolili, by se mohlo zdát, že jde o koncerty nějaké lázeňské kapely, která každý večer přehrává jeden známý hit za druhým. To by ale nesměla hrát jazzpopová Illustratosphere a u mikrofonů by nesměly stát osobnosti, jakými bezpochyby Bárta s Rolins jsou. Ačkoliv více než třetina písní byly coververze, nešlo o žádné podřadné karaoke. Skladby Stevieho Wondera, The Police, Arethy Franklin, Jamese Browna nebo i Richarda Müllera byly publiku předloženy v luxusním balení. Ještě o něco lépe dopadly písně, které odjakživa patří vystupujícím zpěvákům. Hlavním lákadlem, proč jít na koncert, byla unikátní příležitost slyšet písně již neexistujícího bandu Sexy Dancers zpívané původními hlasy. Občas sice Slim Jim zazní na koncertech Monkey Business, ale originál je jen jeden.
Spojení Dary a Dana bylo pro oba přínosné. I když většina platících návštěvníků patřila pravděpodobně k fanouškovské základně několikanásobného nejlepšího českého zpěváka, přišel i houf zpěvaččiných obdivovatelů, a tak mohli slyšet skutečnou živou muziku. Dan vedle Dary přestal být tak temný a stal se přístupnější masám, aniž by ztratil cokoliv ze svých kvalit. Pozitivně lze nahlížet i na image obou hvězd zmiňovaných večerů. Dan Bárta si nikdy nepotrpěl a nikdy nepotrpí na módní stylové oblečení, zajímá ho muzika, ale když vystupoval s Darou, přece jen trochu záležet si dal a nevypadal tak pomačkaně jako obvykle. Dara odložila drahé róby z České miss a vklouzla do tepláků a tenisek, což ji udělalo mnohem sympatičtější a civilnější. Společně si také zatančili a předvedli, že stále jsou sexy tanečníci. Dan Bárta šarmantně moderoval vydařené koncerty, a když se trochu odvázal, zvedal si triko. Když to Dara uviděla, následovala ho a dala jasně najevo, že ačkoliv není pochyb o tom, kdo má větší hlasový rozsah, není také pochyb o tom, kdo má vypracovanější břišní svaly.
Spojení Dary a Dana je výjimečné také v tom, jak ideálně jejich hlasy k sobě pasují. Před turné se vyrojilo mnoho lidí, kteří nechápali, jak mohou Dan a Dara spolu vyjet na koncertní šňůru, dokonce to odsuzovali. Každý, kdo se koncertů zúčastnil, se musel zastydět, měl-li před tím pochybovačné myšlenky. Nehledě na to, že je to známá věc už z dob Sexy Dancers.
Podívejte se na fotografie z vystoupení Dary a Dana z 5. dubna 2011.
Mezi nejzářivější okamžiky koncertu patřilo živé provedení písně Němá éra, ve které se Dan mohl pěvecky pořádně vyžít. Psychedelicky pojaté vyvrcholení songu si vysloužilo hřmotné ovace. Poté následoval Dařin sexuální energií nabitý Nádych, výdych, který bral dech téměř každému muži v sále (nejen proto, že se zpěvačce pod nátělníkem rýsovaly bradavky). Nejvíce se hala chvěla, když se (ve středu) na pódiu objevil host Michael V. a Illustratosphere spustila hit kapely J.A.R. Semiramis. Až šíleným vřískotem byla odměněna každá vzpomínka na Sexy Dancers (Some People, Butcher's on the Road, F.I.U.) a Dařin tábor se hlasitě projevil při prvních tónech hitu z Jakubiskova filmu Téměř růžový příběh Anjelik môj. Za instrumentální výkon bylo nejvíce odměněno sólo na trombon Filipa Jelínka v písni Spirits in the Material World.
V přídavcích se všichni dočkali největšího hitu Sexy Dancers. Slim Jim zazněl v rytmičtější verzi, při které víc vynikl chorálový zpěv publika. A o úplný závěr se postarala Dara Rolins v soulové hymně Rock Steady a spolu s Danem vystřihla i funkovou I Feel Good (I Got You). Kteří jiní domácí zpěváci by si troufli před vyprodanými sály zazpívat cokoliv od Arethy Franklin a Jamese Browna? I to dokazuje, jaké dobré show to byly.
7/7
text: Daniel Maršalík, foto: Michal Hanisch
0,00
čtenáři
hlasuj