Banner
Banner

Newsletter

Banner

Misha interview: Vypadá to na dvě holčičky

Před deseti lety se na slovenské hudební scéně objevil song Náladu mi dvíhaš, který upozornil na tehdy začínající zpěvačku Mishu a její debutovou desku Colors In My Life. Tu ocenila jak odborná tak široká veřejnost a Misha vyhrávala ceny Slávik, Oto i Aurel.

IMG_4821Od té doby Misha natočila další tři studiová alba. Nyní ji čeká nová životní role. Brzy se stane matkou dvojčat. A protože si bude muset chvíli dát od koncertování pauzu, rozhodla se svou kariéru zrekapitulovat kompilací Dekáda. Ta mapuje deset let její úspěšné kariéry.


Je to deset let, co jsi vyhrála soutěž Coca Cola PopStar. Jak na tu dobu vzpomínáš?
Byly to pro mě průlomové časy. Změnil se mi život z práce s angličtinou na práci s hudbou. Všechno se to událo tak, že jsem s tím opravdu vůbec nepočítala. Před tím jsem dělala překlady, tlumočila a učila a najednou jsem denně stála na pódiích. Koncertovala jsem s kapelou, trávila celé dny ve studiu. A když jsem měla někde deset minut zbývajícího času, s diktafonem a notesem jsem psala písničky, kde to jen šlo - na parkovišti, v restauraci, na lavičce v parku, prostě kdekoliv a vždy.

Sledovala jsi talentovou soutěž letošního roku Hlas Česko Slovenska?
Nikdy jsem neviděla více než pět minut z těchto pěveckých show. Sledovala bych to, kdyby to bylo o nových autorských skladbách. Toto je všechno karaoke, což není takový problém zazpívat, když má člověk sluch a nějaký rozsah. Někdo to už předzpíval a stačí se to jen naučit. Talent se však ukáže, až když ten zpěvák umí vdechnout duši nové skladbě. Tehdy se o něj začínám zajímat.

Osobně mám pocit, že zde máme poměrně dost lidi, kteří umí jakžtakž zpívat, ale že nám chybí autoři a snad ještě více kvalitní producenti. Co si myslíš ty?
Velmi mnoho se dá naučit od autorů a producentů ze zahraničí. Já jsem se tak opravdu naučila většinu toho, co umím. Otázka je, nakolik jsou naši jazykově zdatní, aby chápali i mezi řádky, protože přímé know how jim nikdo zadarmo nedá. A na to je možná potřeba trochu lepší úroveň angličtiny.

V posledních letech se tvým téměř dvorním producentem stal Opak. Cítíte hudbu podobně? Proč spolupracuješ právě s ním?
Je to inteligentní kluk a šikovný producent. Za ty roky jsme si vytvořili dobrou pracovní chemii, a proto to klape. Také oceňuji jeho pracovní kázeň. Má prostě výdrž a práci ve studiu se s nasazením věnuje při tvorbě desky i celé měsíce. Také respektuje moje produkční nápady a to, co vkládá autorsky on mi většinou opravdu vyhovuje. Má sklon se učit a posouvat se k novým trendům a navíc má i nové pěkné studio. (smích)


Na začátku své kariéry jsi říkala, že je velmi těžké pro tebe zpívat ve slovenštině, ale poslední deska už byla téměř celá slovensky. Zvykla sis? Jak se změnil tvůj vztah ke slovenštině za těch deset let?
Prostě jsem se to naučila. Byla to výzva, ale našla jsem způsob jak zpívat slovensky a soulově zároveň. Stačí dodržovat rytmický zákon a zní to přirozeně. Bohužel, dnes mnoho zpěváků toto nedodržuje a zní to pak divně. Natáhnout předložku a s přizvukovat ji opravdu nezní cool. Ale dělají to, protože dát ji na jiné místo v textu je pracnější. Někdy se s textem dost natrápím, aby bylo frázování v pořádku. Ale ten čas, který jsem tím strávila, mi stojí za to. Slovenština je krásná a jsem ráda, že se mi ji v průběhu let podařilo dostat do mých skladeb. Na angličtinu však ani nadále nedám dopustit.Asi vždy se mi ty písničky budou v angličtině psát jednodušeji.

Misha_briskofoto: tibenska.comKdy jsi se cítila nejhůř během poslední dekády?
Asi před třemi lety, když jsem prožila smrtelný pád z podkroví a zlomila jsem si obratel. Čtyři měsíce v posteli opravdu nebyla sranda. Ale mám to šťastně za sebou a teď si vážím opravdu každý krok a každý den svého života.

Kdy jsi se cítila naopak nejlépe a nejšťastnější?
Ani to není o tom KDE, spíš je to o tom, že s KÝM. A je to teď. Poslední rok je mi nejlépe. Našla jsem svou spřízněnou duši a jsem šťastná. Procestovala jsem kus světa, trávila jsem hodně času v Americe a všechno to bylo opravdu skvělé. Ale vždy přišly v soukromí nějaké peripetie, s nimiž jsem musela bojovat. Nyní nebojuju. Jen si vychutnávám ty nejkrásnější každodenní obyčejné věci a může to být i doma. A jsem šťastnější, než jsem kdy byla.

Brzy budeš maminkou dvojčátek, prozradíš, zda to budou synové, dcery nebo syn a dcera?
Pokud mám uvěřit ultrazvuku, vypadá to na dvě holčičky. Už se jich opravdu nemůžu dočkat.

Máš už připravená jména?
Samozřejmě. Už od začátku. Ale ještě si je nechám pro sebe.

O těhotenství byla i tvá píseň Čiarky, doufám, že realita je příjemnější, než jaký je text té písně...
...Text písně Čiarky není vůbec moje zkušenost. Přišla s ním Evita a já jsem to přijala jako dobré téma na song. Ano, můj život je nyní zcela opačný než v té písni. Naštěstí jsem to, o čem se tam zpívá, nikdy nezažila.

Je jasné, že teď asi budeš mít nějakou dobru úplně jiné starosti, ale jak dlouho myslíš, že si dáš pauzu od hudby?
To záleží na mých dětech. Vše přizpůsobím jejich režimu. Rozhodně nedovolím, aby postrádali mámu. Proto budu opatrně přistupovat k práci první roky jejich života. Také to závisí na formě. jakou budu mít. Chybí mi pár let do čtyřicítky a není to fyzicky sranda zvládat první děti v tomto věku. O náročném těhotenství ani nemluvě. Držte mi palce. (smích)

Než jsi se stala profesionální zpěvačkou, byla jsi překladatelkou a tlumočnicí. Dnes už se tím vůbec neživíš?
Už deset let se živím jen hudbou. Jsem ráda, že se mi to daří i navzdory snaze se nebulvarizovat a neúčastnit se projektů, se kterými zcela vnitřně nesouhlasím, i když by mi možná finančně dost pomohly. Tlumočení a hudba z časových důvodů nelze kombinovat.

Kompilace Dekáda obsahuje i tři nové skladby. Prozraď o nich něco.
Jednu z nich Anjeli nad mestom jsme dělali v roce 2011 pro balet Slovenského národního divadla a byla to úžasná práce. Mám ráda ten song, proto jsem ho vybrala mezi novinky. Dvě další jsou nahrané vysloveně na Dekádu. Dělali jsme je s Opakem na jaře v jeho Zion5 "laboratoři" . Jsou to trendově současné songy, aby mezi těmi straršími byl i nový vítr.

TIBENSKA_photography_DSC_0688_misha_FINAL_no_NAMEČí byl nápad, že skladby na Dekádě budou poskládány chronologicky ale obráceně - tedy od nejnovější po nejstarší?
Vše na Dekádě je můj nápad. Booklet i pořadí a výběr songů a také fotky. Chtěla jsem to udělat já sama, aby fanoušci dostali moji práci jako shrnutí deseti let, a ne nějaké návrhy grafiků a výkonných producentů, kteří by všechno uspořádali místo mě. Obal jsme s Jurym Krajčíkem fotili přesně v den mých 37. narozenin a v bookletu je fotodiář s popisky ke každému roku a je tam také 74 fotek ze soukromého i hudebního. Většina z nich nebyla nikdy uveřejněna.

Myslíš, že se v následující dekádě dočkáme desky nebo třeba EP, které by byla celé akustická, tedy přesně dle tvého nejbližšího vkusu?
Je to stále moje velká touha, ale náklady na nahrávání živých nástrojů jsou mnohem vyšší než se má šanci prodejem desky vrátit, takže to mohu udělat jen jako drahé hobby. Nyní mám priority naměrované k mým dětem. Bohužel, jsme malý trh a hudebník se uživí, jen když se bulvarizuje, což může zvýšit poptávku nebo ho zaplatí v nějaké reality show. Já na nic z toho nemám povahu.
Avšak ještě těžší je přesvědčit rádia, aby nasadila akustické songy do rotací. Vždyť se zaposlouchejte do toho, co se dnes hraje...



text: Daniel Maršalík, foto: Peter Frolo a tibenska.com