Banner
Banner

Newsletter

Banner

ROCKBLOG: 2012 - konec světa s předstihem. Na Rock for People

Další díl exkluzivního blogu na iREPORT.cz. Tentokrát od Martyna Starého ze skupin Luno a Holden Caulfield o festivalu Rock For People očima muzikanta.

dsc_1234Prodigy mohli pustit set z macbookuTohle nebude blog plnej vět o koncertech. Tohle nebude blog plnej vět o tom, že Skrillex je boží, když si sám vyprosil po zrušeném vystoupení na hlavní stage aspoň zkrouhnutej set ve stanu. Kromě nadpisu nepadne moc vět o blbym počasí. Chci napsat můj vlastní názor na právě prožitý Rock for People z pohledu vystupujícího muzikanta, kterej to všechno asi vidí trochu po svým, trochu kriticky a ani trochu se nebojí napsat, že Prodigy byli shit.

Něco k těm koncertům přece jen padne, ale nebude toho moc, protože jsem jich hodně promarnil v backstage na baru. Nejsem ten typ človeka, který si dovolí fundovaně hodnotit vše od zvuku přes čepice u merch stánku až po prsa fanynek v první řadě, přestože prostojí celý koncert na baru se svým novým objevem dámského pohlaví a nic jiného vlastně nevnímá.

První den RfP 2012 byl super nabitej. Two Door Cinema Club, Enter Shikari, The Subways, Franz Ferdinand, Example, The Prodigy a 10 minut mezi jednotlivýma vystoupeníma na hlavních stagích. Tohle byla v tom vedru smrtelná přebíhačka. Enter Shikari horší než před třemi (nebo už čtymi?) lety, Two Door Cinema Club super pohodovka na odpoledne, Subways skvělá festivalová kapela, Franz Ferdinand profesorsky s krásnym zvukem, Example úžasnej, Prodigy ještě horší než před dvěma lety. Example je prostě strčil do kapsy. Malíčkem. Už jen proto, že muzikanti, který měl na pódiu, opravdu hráli. Sice sem tam trochu nepřesně, ale dynamicky a nadšeně. CD, jenž pustili Prodigy, hrálo znuděně a ještě k tomu zvukově dost blbě (nechápu). Večer ukončili Tata Bojs a já po asi pěti letech stál na koncertě v první řadě a pak už se jen slavily jedny tradiční rokforpíplové narozeniny a házelo se pohovkou na baru.

dsc_1829Tata Bojs uzavřeli středeční večerVe čtvrtek jsem kvůli vlastnímu koncertu promeškal většinu věcí, co mě zajímaly (Selah Sue, The Feud) a ty, které jsem chtěl stihnout potom, zrušila bouřka. Pro všechny z vás, kteří házejí na organizátory špínu za chování při bouřce - líp to zvládnout nemohli. Samozřejmě, že každý teď z pohodlí domova vymyslí deset lepších krizových scénářů, ale když máte na rozhodnutí sekundy a 20 000 lidí v ohrožení, tak je to věc jiná. Nikomu se nic vážného nestalo, Pohoda se neopakovala. A že máte mokro ve stanu? Jeďte někdy na Glastonbury. Po uklidnění situace jsme se nakonec přes přísnou security probojovali ke Skrillexovi na pódium a strávili jsme příjemnou půlhodinku s jeho bukstepem. Dojmy? Tančící Skriláč na improvizovaném stole s dj pulty má asi metr padesát a je to milej člověk. Uděláme si s ním ještě fotku a půjdeme zase na bar. V zákulisí probíhaly, co si pamatuju, zásnuby jistého páru, mám ale dojem, že si je díky mému zásnubnímu daru v podobě plné lahve absolutky moc nemapatují. A mně teď trochu vadí, že jsem o ni přišel. Ráno probuzení na pódiu v hangáru a středa může začít.

dsc_0594Mokro ve stanu? Jeďte na GlastonburyJak to vlastně bylo pro kapely formátu hangárového (rozuměj české kapely, které nehrály na hlavní stage) se servisem? To, že se českým kapelám vyjma těch největších na RfP prostě neplatí, ve většině případů ani na náklady, s tím, že mají být rády, že tam hrají, je stará známá věc. Ano, samozřejmě, můžeme být svým způsobem rádi, že tam hrajeme. Jednou, dvakrát a možná i potřetí. Otázka je, jak dlouho je tenhle systém udržitelný, protože ono to nakonec stejně bez těch českých kapel středního významu nepůjde, i když by organizátoři rádi. A počet takových, které už ani nechtějí a nejsou rádi, že si můžou zahrát, za těchto podmínek roste. Do nekonečna to takhle prostě nepůjde. Nikdy nebudete mít dostatek Skrillexů, abyste mohli čtyřdenní festival s programem od 12 v poledne do tří do rána postavit jenom na nich. A když náhodou budete mít dostatek Skrillexů, nebudete mít dostatek lidí, kteří za vstupenku vysolí čtyři, pět tisíc. O nějakých pivenkách či jídlenkách pro kapely nemluvím, to je ta samá písnička. Tak alespoň ta voda a kafe. Naštěstí pořád ještě jsou přítomní usměvaví a ochotní technici a bedňáci, kteří pomůžou se vším bez sebemenšího náznaku toho, že je svojí prosbou otravujete a vlastně vám veškeré fungování na festivalu dost zpříjemní/zpohodlní. Sekuriťáci jsou taky usměvaví a vstřícní, když jste usměvaví vy na ně. Stačí při každém průchodu do/z backstage pozdravit a zeptat se, jak se mají a po prvním dnu už nemusíte nikde ukazovat pásku. Na všech stagích byla kvalitní zvuková i světelná aparatura, nenastávaly (vyjma bouřek) žádné výpadky, tohle bylo zvládnutý (oproti Velké Výzvě na Letný v Praze nebo United Islands, kde jsem byl v rozmezí jednoho měsíce dvakrát svědkem výpadku elektřiny uprostřed koncertu). Takže asi tak pohodlí kapel.

Poslední den dopoledne jsem musel odjet do centra Hradce Králové na detoxikační hovězí vývar a točenou kofolu. Nevětraná kyadlová doprava z festivalparku do centra a zpět, přeplněná lidmi, kteří jsou již několik dní na festivalu, byla dost zásadní čichový zážitek. Zpátky taxíkem. Program by se dal shrnout jako české kapely a Crystal Castles. Mandrage byli nahlas a jejich jeden společnej song featuring DJ Friky udeřil zpětně setu The Prodigy další direkt. I tohle bylo lepší. (Ukamenujte mě.) Francouyská dvojice kytarista-bubeník Inspector Cluzo opět o něco horší než minule na RfP, doplatili asi na to, že hráli v téměř nenazvučitelném stanu (letos snad žádný ze zvukařů nad prostorem nezvítězil), ale měli ve stánku s merchandisem vtipná trička Fuck The Bass Player, tak teda dobře. Opět přerušení programu kvůli bouřce, která ale nakonec areál minula. Všimněte si, jak s každým dalším dnem jsou odstavce útlejší a útlejší. Souvisí to s programem nebo s počtem (ne)naspaných hodin?

dsc_2186Red Bull Tour Bus byl důkladně schovanejA zde vlak končí. RfP is over. Co by se dalo festivalu vytknout, když nebudu rejpat do dramaturgie? Red Bull Tourbus byl schovanej tak důkladně, že se mi cestu areálem k tomuhle pódiu podařilo najít až poslední den, do té doby jsem musel chodit zadem backstagí. Velmi logicky se to projevilo na návštěvnosti koncertů, které se na střeše autobusu odehrály. Mimochodem proběhl tady jeden z nejlepších koncertů celého festivalu (s klasicky nejnižším počtem přihlížejících diváků) a to show novozélandskobrněnské dvojice Gerda Blank. Zadruhé - kvůli tendenci pořadatelů eliminovat české kapely chybělo na baru v backstage hodně tradičních parťáků, kteří (nedá se svítit) prostě citelně chyběli, takže se letos (co si pamatuji) neopakovala klasická čtyřkolková pyramida ve VIP stanu ani jiné vylomeniny. Škoda.

Závěrem nechám promluvit hlas lidu. Poprosil jsem na Facebooku svoje friends, aby v jedné větě řekli něco o Rock for People. Byl to takovej malej sociologickej průzkum (nejzajímavějším závěrem průzkumu bylo, že 90% lidí vůbec nechápe, co je to jedna věta), kterej měl dát co nejautentičtější feedback o festivalu. Já jsem vykopával větou Žene se sem hroznej mordor, tedy větou, která přišla z úst jednoho z pořadatelů při přerušení show The Kooks kvůli blížící se bouřce a která se ihned stala oficiální mantrou festivalu ve všech svých zdeformovaných podobách. Tohle jsou vybrané příspěvky od vás:


MC Jacob:
HAHAHA
Sára N.: Báječný chlapík Skrillex zachránil situaci.
Ondřej P.: Cool Lemon dobrej, lítající stan Staropramenu už tak vtipnej nebyl.
Radek M.: Security to dvakrát nepálí a nemluví, ale docela to zvládli.
Kerolajna U.: Bídný stav cestiček ve stanovým městečku.
Vojta M.: Ráno vstaneš, večer padneš.
Radek M.: Spíš ráno vstaneš, ráno padneš.
Mike K.: Nemuseli zvát Prodigy, kdyby to pustili z macbooku, bylo by to stejný.
Petr D.: Neskutečně jsem si to užil, organizaci jsem čekal lepší.
Nina M.: Intimčo se Skrillexem v Youtube stanu bylo to nejlepší co nás mohlo potkat.
Marie-Magdalena S.: Největší překvapení pro mě byli lidi - ve čtvrtek po největší bouřce byla v celým areálu nejlepší nálada.
Lucie V: Nejvíc mě překvapili lidi, hned jak začla krize, drželi za jeden provaz a půjčovali si telefony, aby ti, kteří zůstali bez telefonů, mohli dát kamarádům info, že jsou v pořádku.
Oliver M.: Šmity, přestaň házet tou pohovkou.
Jiří V.: Z tohohle mráčku pršet nebude.
Petr K.: Zamrzela historka, kdy těsně po bouři 10-20 zdravotníků, co zjevně nic nedělají, v jejich zázemí neošetří rozseklou hlavu se slovy "sedni si támhle, máme co dělat sami se sebou".
Marta P.: Ke sprchám ve VIP stanovým městečku - ne všechny svoje kámoše toužím vidět nahý a naopak.


text: Martyn Starý, foto: David Karas