Banner
Banner

Newsletter

Banner

RECENZE: Buty se vyhrabali z hrobu

Když natočili kritikou jedno z nejlépe přijatých tuzemských alb vůbec – Normale – dostali zároveň facku od veřejnosti, která až na výjimky desku nepřijala. Pak přišly nekonečné lopoty s novou deskou, osobní problémy členů kapely, smazání již nahraného alba a nakonec vytlačení nemastné neslané Votom. Dalších šest let vzala voda a Buty nyní přichází s novinkou Duperele.

butyobalBUTY
DUPERELE
Supraphon
15 trax


“Hořkosladké songy pro naše bittersweet časy! Ne vždy prvoplánově popově jednoduché songy k naší ne vždy křišťálově čisté době.” - Dlouho neviděno takhle trefné označení desky vydavatelem v promo materiálech. Přesně takové totiž Duperele (aka “maličkosti”) jsou. Hořké a sladké. Z několika skladeb je cítit určitá frustrace až rezignace, ale je vyřčena s odzbrojující lehkostí. "Vypadá to, že nám hudba upadá, až na zem dopadá a na ní se rozkládá a do hlíny se ukládá, jako závlaha. - Začínáme cítit divné obavy, není to náhodou už konec zábavy?" - dozvíte se například v marši AÚ.

Zároveň zde máme opět spoustu nadhledu, mnoho povedených momentů a hlavně konečně opět melodie tak, jak si je pamatujeme z období alb Dřevo či Rastakayakwanna. Tentokrát v najazzlejší podobě a s klasicky umně vystavěnými aranžemi. Za všechny jmenujme písně Ping pong a Sestra.

Ptáte se opatrně, jestli jsou tady i hentaké butovské hiťovky? No jasně! Krásná Včil evokující Duj duj duj je tak nenuceně rádiová, že by ji možná pustil i bývalý dramaturg-diletant Radiožurnálu Radek Sedláček. Stejně jako sitárem oslazené Náhradní díly - veselou stadiónovku s náladou a gradací jak z Jízdy.

Zřejmě si prošli krizí středního věku, alkoholovými eskapádami a dalšími nepříjemnostmi. Vem to čert. Ale všechno se to do hudby odrazilo a Duperele jsou díky tomu autentické v kombinaci síly sdělení a melodií. Zprofanované spojení “vyzrálé album” tady sedí jak... víte co, víte na co.

Buty jsou srdcovka. Kapela mnoha podob a tváří, kapela se svérázným humorem a poetikou. Zvládnou hospodskou odrhovačku stejně dobře jako složité jazzové aranže, zvládnou pop hit i blues skit. Rozesmějí a rozpláčou. Ano, jsou prostě hořkosladcí.

BEST TRAX: Včil, Náhradní díly, Ping pong
ZKUS TAKY: Buty – Rastakayakwanna, Laputa – Laputa, Bratři Orffové - Bingriwingri

text: Tomáš Tenkrát 
6/7