Vydáno 20.06.2017 | autor: redakce
Ve středu 21. června proběhne v Rock Café vzpomínkový koncert na Chrise Cornella, jehož nečekaná smrt zasáhla letos v květnu celý rockový svět. Na svůj velký vzor v blogu zavzpomínal Michal Skořepa, který koncert pořádá a nakreslil k němu také plakát.
Koncert na počest Chrise Cornella proběhne v Rock Café 21. června
Nebudu sem dávat odkaz na skladbu Seasons, kterou Chris napsal pro svého kamaráda Andyho Wooda, co taky umřel předčasně. Ale jestli chceš pro mě něco udělat, otevři si vedlejší okno s YouTube a pusť si jí. Pak (pokud budeš chtít), můžeš číst dál. To, že Ti tykám, je proto, že píšu o docela citlivý věci a chci se o ní podělit přímo s Tebou, ne s davem. Proto ať jsi kdokoliv a Chrise jsi znal, nebo ne, představ si, že sedíme někde za městem, Ty a já, pofukuje vítr a já Ti vyprávim o tom, kdo pro mě byl Chris Cornell.
Chris Cornell - Z rybího velkoobchodu mezi rockové legendy
Když mi bylo asi 18, objevil jsem v krámu s CD Cornellovu první sólovku Euphoria Morning a koupil si ji. Nikdy do tý doby jsem o ní neslyšel. Neslyšel jsem ani o lidech, který ji s Chrisem dali dokupy. Měl jsem pocit, že mám poklad. S tou deskou jsem doslova žil. A proto jsem se začal pídit. Zjistil jsem, že desku Chris natočil s Alainem Johanessem a Natashou Shneider ve studiu 11AD v Los Angeles.
Před dvěma lety jsem v tom studiu natočil se svojí kapelou Stroy desku Like It Or Not. Tam, u Alaina a Natashy doma. Změnilo mi to život. Neměl jsem to štěstí poznat Natashu osobně, protože před sedmi lety zemřela na rakovinu, ale složil jsem jí píseň a vnímal doslova její přítomnost. Jako bych s ní cítil zvláštní propojení a potkával ji ve svojí hudbě od chvíle, co mi skrze tu svou přišla do života. Stejně tak jako Alain. A Chris.
RECENZE: Chris Cornell na Higher Truth posunul svou sólovou tvorbu k novému vrcholu
Alain říkal, že až přiletím příště, nemusím platit za hotel a můžu "spát tady" a při tom ukázal na krásnou dřevěnou postel s peřinama barvy vína v pokoji pro hosty. "Tady půl roku spal Chris, když jsme točili Euphoria Morning." A taky že prej můžu natočit naše celý EP na tuhle kytaru. "Na tu točil Chris a… na tuhle taky a… Jo a jeden večer se tu Chris hrozně vožral a dostal nápad, že chce slyšet najednou všech svých 15 aparátů, co mu sem na natáčení Euphoria Morning navezli. Vytavil je úplně naplno. Byly asi 3 ráno, když do nich poslal kytarou takovej kravál, že jsme se báli, že na nás někdo pošle L. A. armádu." Nebýt Chrise a mojí nejoblíbenější desky, která se kritice nelíbila, protože byla taková jakoby andělská, ale vlastně divná, bylo by leccos jinak… stejně, jako je leccos jinak teď.
Byli jsme se Stroy na turné jako předkapela Phila Rudda. Ráno po koncertě v Ostravě jsem vstal a u snídaně na hotelu se podíval do telefonu. Chris Cornell died in age of 52. Hoax. Pravda. Nehoda. Sebevražda. Minutu po minutě se ve mně s dalšími informacemi cosi nenávratně lámalo. Nechtěl jsem uvěřit tomu, že by se tenhle člověk dobrovolně oběsil na vrcholu života. Každý ráno jsem léta trávil čtením o novinkách z příprav desek Soundgarden a dalších jeho projektů. Čekal jsem na jeho hudbu. Čekal jsem, že jednou se o hudbu jako takovou podělíme navzájem.
Šel jsem do krámu s kytarama, dal jim na dřevo šest litrů a vzal si nejhorší akustiku, co tam měli s tím, že jí vrátím. Pak jsem šel k řece a složil věc, která se jmenuje What A Hoax. Bylo to intenzivní a celý takový zvláštně bolestně nesmyslný. Lidi, co jsem s nima, hodinu na to začali připravovat koncert v RockCafé na 21. června, už jí slyšeli a řekli, že do toho jdou se mnou. Děkuju jim. Ty, když příjdeš, jí uslyšíš až naživo tuhle středu.
Michal Skořepa na koncertě v Lucerna Music Baru v roce 2015. Foto: Marek Holoubek
Je to zvláštní. Nikdy jsem nezkoušel zorganizovat koncert. Najednou se to ale stalo. Vyslal jsem energii. Vrátil se stonásobek. Tomáš Fröde z Imodia, Adam Jánošík z The Atavists, Karel Vošta z Hell Paso, Honza Lichtenberg (nejlepší kytarista v Plzni), Adam Krofián (nejlepší kytarista v Hradci)… Cítil jsem sounáležitost s tolika muzikanty ze všech žánrů, že jsem jen zíral. Přihlásilo se snad padesát lidí, že chtějí Chrisovi vzdát hold. Nebyli to ale jen muzikanti. Během pár dní se na akci v Rock Café na Facebooku přihlásilo dohromady kolem tisíce lidí.
FOTOREPORT: Stroy vyšvihli v Lucerna Music Baru show hodnou velikánů
Rock Café pojme nějakou půlku, možná míň, teď nevim, čísla mi dělaj problém. Prostě ne litr, takže přijď brzy, ať tam jsi a můžeš to zažít. Protože tam bude i Chris. Bude tam. Psal jsem si dneska s Alainem a řikal, že to určo bude super a ať mu potom pošleme nějaký videa. Tak kdybys ho chtěl pozdravit, tak můžeme. Všichni. Bude rád.
Jo a ještě jedna věc. Řekl jsem si, že nakreslim na ten concert plakát. Kreslil jsem ho asi dva tejdny a po celou dobu poslouchal SG a rozhovory s Chrisem. Taková terapie. Začalo mi během toho docházet, že to, co se u mě lámalo během skládání What A Hoax u řeky, bylo dětství a dospělost. Pořád jsem cítil, že je tu někde můj bůh, co k němu můžu vzhlížet a poslechem jeho další nový hudby dostávám o to větší sílu se sám vyjádřit. Najednou je tu ale ticho. Jsem tu sám. A je to najednou na mně. Vzít to, co nám tu po sobě nechal. Tuny úžasný muziky. Být tím, kdo to ponese dál. Kdo TO, co Chris říkal svojí hudbou, ponese dál.
A je to taky na Tobě. Na Tobě, abys poslechem jeho hudby držel jí samotnou naživu. Jo, můžeš to být Ty, kdo tu se mnou sedíš, nebo stojíš, nebo jedeš tramvají a neznáš mě a já neznám Tebe. Ale když tak nad tím vlastně přemejšlim… Možná už se teď známe trochu blíž. Díky.
text: Michal Skořepa, foto: archiv
Témata: Michal Skořepa, Chris Cornell, Stroy, grunge, Rock Café
