Support Lesbiens slaví 15. výročí

"Úplně nejdřív jsme se museli domluvit na nějakém systému. Protože kdybychom se v pěti lidech dohadovali o tom, co na desce bude, mohlo by taky docela klidně vzniknout pět různých desek. Takže jsme se domluvili, že zařadíme úspěšné singly, písničky, které stále hrajeme naživo a které u lidí fungují, a myslím, že se to podařilo a deska zní spíš jako normální album než nějaký výběr provařených pecek," popisuje kytarista Hynek Toman způsob, jakým bylo album hitů poskládáno.

Nelákalo vás naopak sestavit desku chronologicky a nabídnout tak posluchačům možnost sledovat, jak se v průběhu let kapela vyvíjela?
Možná to z nás někoho jen tak v hlavě napadlo, ale skutečně nám šlo spíš o to, aby se deska dobře poslouchala jako celek, než abychom někomu dávali najevo, jak se s postupem let kapela vyvíjela. Hodně jsme se soustředili na pořadí, aby za sebe jednotlivé pecky dobře zapadly. Srovnali jsme hlasitosti a jedině v případě dvou věcí z prvních dvou desek jsme sáhli k určitému remasteringu a písničky jsme víc natlakovali, než bývalo tenkrát zvykem.



Support Lesbiens z první poloviny devadesátých let a období prvních dvou alb byli coby tvrdá grungeová formace docela jiná kapela než Support Lesbiens současní, inklinující ke klidnějším a melodičtějším hudebním podobám. Jak vlastně vznikly tyhle dvě rozdílné tváře téže kapely? Je to přirozený vývoj?
Když jsme se v roce 2001 znovu dali dohromady s albem Regeneration?, dvě třetiny skladeb, které na něm byly připraveny, byly demosnímky z roku 1996. Tak původně měla vypadat třetí deska Support Lesbiens, kterou firma odmítla s tím, že to nejsou Support Lesbiens. My se dostali do slepé uličky a díky tomu se nakonec rozešli. Nebyla nová deska, s těmi prvními jsme už republiku x-krát objeli kolem dokola a nebylo dalšího směřování. Nerozešli jsme se ve zlém a zpětně vzato, bylo to ku prospěchu. Vznikla pauza, v které jsme si uspořádali životy, postavili se na vlastní nohy, už jsme nevykořisťovali rodiče, každý z nás se naučil věci, které jsme pak mohli společně využít. Když přišla nabídka dát kapelu znovu dohromady, už jsme věděli přesně, co chceme, věděli jsme, jak to chceme, měli jsme dvě pecky Please Look At Me a Bet My Soul z roku 1998, které jsme náhodou natočily, bylo na čem stavět.


Když se kapela v roce 2004 znovu zformovala, stáli u jejího znovuzrození tři lidé – kytarista Hynek Toman, zpěvák Kryštof Michal a kytarista a producent Yarda Helešic. S Yardou jste se nicméně po dvou úspěšných albech za silného zájmu médií rozešli. V čem byla příčina? Okomentoval bych to krátce, lidsky jsme se neshodli. V tiskové zprávě tehdy vyšlo, že jsme si nerozuměli, co se týče dalšího působení kapely a lidsky. Nebyla to žádná krátkodobá záležitost. S Kryštofem jsme to hodně dlouho řešili, uvažovali jsme i o tom, jestli nezastavit kapelu a až na poslední chvíli jsme sáhli k tomuhle řešení. Docela mě mrzí, že někteří fanoušci nás tenkrát obviňovali, že se to snad stalo kvůli prachům, ale myslím si, že čas ukázal, že to tak není a že jsme to chtěli dělat trošku jinak.



Support Lesbiens oslavují své 15. narozeniny jednak vydáním zmíněného CD, jednak klubovým koncertním turné. Jak bude vypadat? Finálně má dvanáct zastávek, konkrétně v Praze jsme si střihli Roxy. Roxy z toho důvodu, že před patnácti lety jsme tam měli v listopadu první koncert, tak někdy kolem dvacátého, pak jsme tam ještě jednou nebo dvakrát hráli, ale teď jsme se tedy vrátili na místo, kde to začalo. Jinak to jsou prostory v klubech s kapacitou od tří set do tisíce lidí. Nemáme žádné speciální hosty, někdejší členy kapely pochopitelně zveme, ale jako diváky. Bude to hlavně o energii a o muzice. Jako jediné hosty jsme pozvali One Night Band. Je to zajímavá mladá kapela, která teď vystrkuje růžky, mají hezký singl na rádiích, lidem se to líbí, před námi si vždycky střihnou nějakých pětatřicet čtyřicet minut. Doufám, že to rozjedou.

Na začátku října jste absolvovali dvojici vystoupení pořádaných Českým centrem v New Yorku, uvažujete i o nějaké rozsáhlejší koncertní cestě do Států?
Nějaké úvahy byly, ale musíme důkladně promyslet, jestli to má pro nás smysl a také, jestli na to bude čas. Chceme zachovat dvouletou periodicitu, a tím pádem na podzim příštího roku vydat novou desku. To znamená, že už od začátku roku na ní začneme pracovat. Takže, jak říkám, uvidíme, chce to všechno ještě zvážit.

text Ilja Kučera ml.

Termíny zbývajících koncertů turné:

24. 11. - České Budějovice, Bazilika
05. 12. - Ostrava, Fabric
06. 12. - Brno, Semilasso
15. 12. - Děčín, Škuner
19. 12. - Kladno, Dům kultury
21. 12. - Jihlava, Dělnický dům
22. 12. - Krnov, Kofola

www.supportlesbiens.cz